Když zavřu oči vídávám vlak,
co nikdy nepojede zpátky,
bývá mi smutno, teď i pak,
když píšu tyhle řádky,
teď rozhlížím se jak jsem žil,
jsem jako ryba na mělčině,
jsem motýl, co se nabažil
už pylu na květině...
(REF.) Odešlas' lásko do velké dálky,
chci tě mít tady, všechno ti dám,
slzy mi stékají jak korálky
když pomyslím si, že zůstal jsem tu sám...
Když zavřu oči vídávám vlaky
léta se míjejí, den co den,
ta trať je v lukách, kde vlčí máky
zvěstují láskám nádhernej den,
pak přišla změna, něco se stalo,
sen navždy zmizel z myšlenek mých,
dá se to vrátit, stačí jen málo,
ptám se sám sebe, kde zůstal můj smích?
(REF.) Odešlas' lásko do velké dálky,
chci tě mít tady, všechno ti dám,
slzy mi stékají jak korálky,
když pomyslím si, že zůstal jsem tu sám...
když pomyslím si, že zůstal jsem zas sám...
#This is not my work! Je to vlastně písnička, kterou napsal taťka a já jsem si řekla, že bych ji mohla dát sem:) Sice je lepší, když ji někdo zpívá, ale i tak je moc pěkná. Moc se mi líbí, doufám, že vám taky. Kdyby jste chtěli, můžu přidat ješte jednu.
cloe xx
ČTEŠ
Hluk věčného ticha
ŞiirAno, jsou to básničky. A ano, jsou naprosto pitomý. Ale i tak se najde pár dobrejch duší, který je dokážou ocenit a já jsem za to strašně ráda. Nepřestávejte číst. Možná se v některé najdete. 23. 11. 2016 #9 v Poezii^^