Máme s ní všichni potíže,
chodí do leva, prava, do kříže.
Popadne někoho za pačesy,
druhého mu do rámě hned zavěsí.
Neptá se na nic, nikoho,
nezačne nikdy nanovo.
Nebere žádné připomínky,
stále jí chodí upomínky typu:
„Milá lásko,
tos mi nemohla sehnat někoho hezčího?
Tvoje Božka"
Ona je zrádná,
někdy i vadná,
reklamace nepřijímáme,
radši ji do kouta dáme.
Ať si pěkně trucuje
a jinému se vnucuje.
Ale ti, co ji dávno znají,
obloukem si jí vyhýbají.
Najde se hlupák ale vždycky,
co naletí do její klícky.
A začne se znova, zas,
no tak se drž a zlom vaz!
ČTEŠ
Hluk věčného ticha
PoetryAno, jsou to básničky. A ano, jsou naprosto pitomý. Ale i tak se najde pár dobrejch duší, který je dokážou ocenit a já jsem za to strašně ráda. Nepřestávejte číst. Možná se v některé najdete. 23. 11. 2016 #9 v Poezii^^
