A už jsou starší
ale nic se nezměnilo
vše zůstalo stejné
už se nestarají
nepláčou
prostě nasadí kamennou masku
a hrají si na ticho
to mladší neslyší
to starší brnká na kytaru
a jakmile dům vybuchne
začne hrát hlasitěji
struna za strunou
akord za akordem
jen aby neslyšely
zvonit budík
ČTEŠ
Hluk věčného ticha
PoesíaAno, jsou to básničky. A ano, jsou naprosto pitomý. Ale i tak se najde pár dobrejch duší, který je dokážou ocenit a já jsem za to strašně ráda. Nepřestávejte číst. Možná se v některé najdete. 23. 11. 2016 #9 v Poezii^^
