Game over

19

Time skip few years later:

Vzbudil jsem se a protáhl se. Dneska byla neděle, takže jsem nemusel nic dělat. Otočil jsem se na druhý bok a přitulil se blíž ke svému příteli, který ještě v poklidu spal. Je to už pár let od toho incidentu s únosem. S klukama jsem pořád ve spojení a občas si zajdeme na kafe. A Kuroo? Tomu se s mou pomocí nějakým způsobem povedlo prokázat svou nevinu u soudu a nezatkli ho. Jsme spolu už nějakou dobu a pořád ho mám radši a radši. Najednou se Kuroo začal probírat. Zívl si a taky se protáhl.

,,Dobré ráno." pozdravil se svým tupým úsměvem, který jsem na něm tak miloval.

,,Dobré..." odpověděl jsem a dal mu ranní pusu.

Ještě chvíli jsme se tak váleli a nakonec jsme vstali. Kuroo šel udělat snídani a já hrál hry na mobilu, zatímco jsem čekal. Pak mi cinkla zpráva od Bokuta, jestli se nechci s ním a Akaashim sejít. Jen jsem urychleně odepsal 'ok' a zase se věnoval hře.

,,Snídaně!" uslyšel jsem Kurooa z kuchyně.

Neochotně jsem vstal a došoural se do kuchyně. Kuroo mu dal talíř se snídaní a sedl si ke stolu. Taky jsem si sedl.

,,Bokuto psal, že se chce sejít..." oznámil jsem mu.

,,Fajn, kdy?" zeptal se Kuroo.

,,Nevím..." odpověděl jsem nezaujatě.

,,Ty si s někým domlouváš schůzku a nevíš, kdy?" zeptal se pobaveně Kuroo.

Jen jsem zavrtěl hlavou a dál se věnoval své snídani. Kuroo se plácl do čela a raději se zeptal Bokuta sám.

.............

Přijeli jsme ke kavárně, ve které jsme měli sraz. Přišli jsme dovnitř a hned na nás začal Bokuto zběsile mávat. Došli jsme k nim a sedli si.

,,Jak se máte?" zeptal se Kuroo, jakmile dosedl.

,,Fajn a vy?" zeptal se naoplátku Akaashi.

Takhle jsme si povídali asi do pěti, dokud jsme nemuseli odejít. Kuroo navrhl, abychom se šli ještě projít do parku, jen my dva. Souhlasil jsem, jelikož jsem stejně neměl nic jiného v plánu. V parku jsme si našli nějakou lavičku a sedli si. Opřel jsem si hlavu o jeho rameno a pozoroval večerní oblohu. Seděli jsme dost dlouho v tichosti, dokud Kuroo nepromluvil.

,,Kenmo?" zeptal se.

,,Hm?" zahučel jsem.

,,Máš mě rád?" optal se znovu.

Zvedl jsem hlavu z jeho ramene a podíval se na něj.

,,Co je to za debilní otázku? Jasně, že jo!" odpověděl jsem a na důkaz si ho přitáhl do polibku.

Když jsme se odtáhli, Kuroo se usmál. Pak si mě přitáhl do obětí.

,,Miluju tě..." zašeptal mi do ucha.

,,Já tebe taky..." zahuhlal jsem mu do hrudi.

Jsem rád, že to takhle dopadlo. Kdyby tam Kuroo nebyl, měl bych na dosmrti Game over...

Konec :3

Děkuji za vaše přečtení, hlasy a komentáře, všechno mě moc potěšilo. Snad se vám ti líbilo a uvidíme se u dalších příběhů.
Ahoj! Denki