Básničky Ztracené Dušičky

Jak tě vidím já

Znát po mě chceš,
Jak tě vidím,
A já se bojím,
Říct ti co chceš.

Ale odvahy si dodám,
A to, co ti teď říkám,
Myslím vážně, upřímně,
Kéž to nezní šíleně.

Nerozumím tobě,
Lidem jako ty,
Nerozumím sobě,
Když poblíž mě jsi ty.

Nerozumím tomu,
Proč mi srdce bije,
Nerozumím tomu,
Co mé srdce chce.

Vždyť ty jsi brána,
Do "normálního" světa,
To, co znamenáš,
Nezhrne jediná věta.

Dokážeš náladu mi zvednout,
Dokážeš být můj štít,
Co pochopí mě,
A podrží.

Dokážeš být soudce,
Kat,
Dokážeš být milý,
Tak,
Že sama nevím,
Co dělám,
A proč se tajně
Usmívám.

Dokážeš mě rozesmát,
Jsi jako malý žák,
Co směje se napořád.

Já tě vidím tak,
Že někdy slunce zastře mrak,
A tvá smutná tvář,
Mě nutí sklonit zrak
A vybavit si zář,
Která se kolem tebe nachází,
A vždy, když se prochází
Kolem sebe, bídě zdar!
Nezasloužíš další zmar.

Vždyť ty jsi anděl,
Anděl světla,
Co nezapomněl,
Co znamená ona věta.