Co skrývá Plamen Lvice

0 0 0
                                    

Očka skrytá za hradbou,
Jež moudrosti prý chrání,
Však nedívej se s obavou,
Na taje toho, koho brání.

Za úsměv dá se sice smutek skrýt,
Byť by to nikdo nezahlíd,
Však ten úsměv jasný je,
A padají sněhu závěje.

To, co jiné život stojí,
Mnoho málo, život spasí,
A byť smutek je ti blíž,
Tak nikdy, nikdy nejsi níž.

Nikdy nepadneš až na dno,
Dokud poslední úsměv máš,
Nikdy není tě hodno
Zlo, co špatně rozpoznáš.

Nikdy neboj se zmatku,
Který často s temnotou chodí,
Byť ve zmatku je skryto to,
Čeho se hloupí lidé bojí.

Ve strachu je skrytá síla,
Která mým slovem život vzala,
Ve strachu, je skrytá víra,
Která vdechem, život dala.

Ve štěstí trápení se skrývá,
A jak to, často taky bývá
Naděje, je jen náplast,
Co mnozí, mají ji za past.

V úsměvu se skrývá emoce,
Co jí řekneš klidně ovce,
Byť síla naší malé Lvice
Nezklame, a dál, dál plane.

Ve smutku naděje je skryta,
A byť nikdy nestane se, vryta
V paměti, před světem ticha,
Zná ty zákony, co do života.

V trápení vždycky je strach,
Co krutý spálí, to nehas,
A konec tam, kde svět již není
Jen jedno, jedno malé rozptýlení.

Byť tam, kde plamen Lvice hoří,
Tam nikdy, nikdy nikdo nepohoří.
Jen tam, se totiž skrývá to,
Co důležité je, táto.

Jen tam, kde vše, se vším se snoubí,
A kde hloupý, nikdy není hloupý,
Tam, se skrývá otázka,
Co hlavní výhra je? Sázka.

Jen tam, najdeš svoji odpověď,
Na to, cos nikdy nepodved,
Jen tam, najdeš ono tajemství,
Co mnohé láká na scestí.

A když ho najdeš,
Plamen srdce rozezníš,
A tajemné ticho
Rozněžníš,
Byť to, co tajemství ti dává
Je to, co první vždy, ti brává.

Je to, co vidíš jednou, dvakrát snad,
A byť mysl nikdy neuhád
Srdce tvé to ví,
A spí v pokoji.

Ty taje, to místo chrání,
Tak prosím Vás, mějte slitování
A smilujte se, vždyť nic nemám,
A to co mám, já vždy, Vám dávám.

Tak braňte dál, ta milá očka,
Co pravé tajemství znají,
Neb až vzrostou, teprv pozná,
Co stojí lásky chránění.

Tak braňte je, je-li život Váš Vám milý,
A v tuhletu jednu chvíli,
Buďte zase dítětem,
Co svět vidí, se smíchem.

Tak buďte zase ten,
Co Lvici vždycky věřil,
A nebojte se, přátelé,
Já nejsem ten,
Co Tmu, nám stvořil.

Bez Temnoty není Světlo,
Tak prosím, buďte aspoň jedno,
A nehledejte to, co není,
Byť spadnete. Do Zapomnění.

Tam poznáte, co Plamen Lvice stojí,
A až Vám dojde Vaše utrpení,
Životu budete se smát,
Tak, ať je vždy, o co stát.

Básničky Ztracené DušičkyKde žijí příběhy. Začni objevovat