Blankytně modrá
Prý barva oblohy
Dokonale moudrá
A plná něhy.
Tajemství skrývá,
Když prý vše znáš,
Pravdu ti odkrývá
Na každý pád.
Zničení bolem,
Zaslepeni krví
Je touha žalem,
Co nás naplní?
Je láska mámení,
Nebo jen sen,
Smím znát pravdy kousek,
Nebo lež jen?
Smím žít jako včera,
Pod blankytnou oblohou,
Nebo končím v záchvatech
Skrytých krví, mou, či tvou?
Smím znát všechny barvy duhy,
Co vesmíru cesty jsou,
Nebo skončím s anagramy
Plných lží, které nelžou.
Blankytně modrá,
Prý barva klidu,
Mě rozžhavuje do běla,
Neb otázky, které nosí,
Zničily by i anděla.
Blankytně modrá,
Plná skrytých krás,
Plná lesku ohnivých řas,
Plna touhy, krásy, lásky,
Je klíčem k tajemství,
Co každý touží znát,
Ale nikdo, ho nespatří.
ČTEŠ
Básničky Ztracené Dušičky
PoesíaBásničky pro ty, co mají chuť na chvíli prožít něco jiného, než svůj vlastní život.
