Křičím,
A přesto mě nikdo neslyší,
Křičím
Ale ticho mi je odpovědí.
Křičím
Ale k ničemu to není
Křičím stále,
Bez zastavení.
Křičím,
A vlastně ani sama nevím proč,
A ptám se,
Kdy začal tenhle kolotoč?
Kdy poprvé jsem poznala,
Že to, co pravé býti má
Není tak pravé,
Ale naopak?
Že mé city zraňují,
Odpovědi nedostanou,
Víc trápení propadnou,
A umírají.
Křičím,
Protože proti té síle jsem bezmocná,
Křičím,
Protože zase hloupě trpím.
Křičím,
I když je to dokonale zbytečné,
Protože ten, kdo by slyšet měl,
Neslyší.
Ten, kdo by měl mít rozumu alespoň půl,
A ovládat vše,
Nechá že zaslepit svou
Vírou v touhu,
Nenapravenou.
ČTEŠ
Básničky Ztracené Dušičky
PoesiaBásničky pro ty, co mají chuť na chvíli prožít něco jiného, než svůj vlastní život.
