Obloha plná ohně,
A šílenství ve mě,
Dusí ticho v tobě,
Tak ticho, je v hrobě.
Nekonečné dáli,
Mám tě v rukách, zda-li
Si dokážeš představit,
Co chci postavit.
Postavit chci pevnou hráz,
Co nezdolá ji žádný mráz,
A nalézt konec tam,
Kde všude prý je klam.
Objevit svět,
Tobě ho dát,
Najít pět mocných
Života rad.
Čím blíž jsem zdání,
Že jsem člověkem,
Tím blíž je skládání,
S duší, a věkem.
Přál bych si být tebou,
Klidnou růží popelavou,
Ale jsem jen mráz,
Co udusí cit, v nás.
Jsem jen zloba z trní,
Co znáš to tě bolí,
Jsem jen tma, a lež,
Co zkolí každou věž.
A ty jsi anděl,
Naděje plná,
Co dobro dává
A nikdy, nezaváhá.
Ty jsi kouzlo, a krása
Co nutí duši volat - Spása!
Jsi všechno,
A já jsem nic,
Jsi slunce,
A já jen měsíc.
Jsi obloha posetá beránky,
Já samotná smrt,
Jsi spása s vůní majoránky,
Já prý starý škrt.
Jsi opak,
Jehož já jsem lží,
A konec nenajde
Cestu tam, kde jsem.
Kéž by mě někdo vysvobodil,
Či odvolal mou krutou tužbu,
Kéž by někdo přestavil,
Moji krutou službu.
By dvořit jsem se mohl
Tobě, a jen tobě,
Kéž někdo by spasil služku,
Co k smrti je odsouzená
A já tobě, jen a jen tobě,
Mohl šeptat - Jsi nádherná.
ČTEŠ
Básničky Ztracené Dušičky
PoetryBásničky pro ty, co mají chuť na chvíli prožít něco jiného, než svůj vlastní život.
