Smích, který je nekonečný,
Byť hloupý je prý velice,
Ten, co nikdy nedokončí
Co probudí.
Ten, co pln je možná žalu,
Zcela jistě trápení,
Nedokončí to, co pozná,
Nebo chvíle mámení
Dá mi chvíli,
Nadechnout se,
Poznat jiné strany svět,
Dá mi chvíli pochopit,
Co znamená slovo: Hleď.
V jednu chvíli rozumíš,
V druhou chvíli znáš,
Poté možná soucítíš
A nakonec se ptáš,
Zda to, co znáš,
Probouzí se, vlastně čím?
Proč tíha, co nesmyješ,
Visí na ramenech mých?
Otázky, co probuzené,
Poznáš prý snad odpověď,
Byť ty pravé rozeznáš,
A nemusíš hledět v před.
Každou chvíli, plnou štěstí,
Vykoupenou draho,
Vážíš si víc, než radostí,
Nakoupených snadno.
Až konec, rozvine svá křídla,
A ty pochopíš pravdy směr,
Nech se vést tím, co skryto v dálkách,
Vede tiše, tam i zpět.
ČTEŠ
Básničky Ztracené Dušičky
PoetryBásničky pro ty, co mají chuť na chvíli prožít něco jiného, než svůj vlastní život.
