#LOVE U BETTA# L.S. FF

21

Prosinec už klepal na dveře, venku mrzlo až praštilo a my s Louim...jsme byli ve zvláštní situaci. Tedy alespoň prvních pár dní po tom incidentu na párty, který jsme si oba dobře pamatovali.
Abych byl přesný, celé dva dny jsem se mu vyhýbal. Prostě jsem nemohl uvěřit, že se to opravdu stalo. Jak jsme to mohli dovolit? Místo toho, abysme posilňovali náš vztah psychicky se stalo tohle. Co když jsme tím tak akorát všechno pohřbili?

Tak moc jsem se bál, že jsme to oba opravdu podělali, že jsem se mu nedokázal podívat do očí. A byl bych to asi už ani nikdy neudělal, nebýt Nialla.

Navrhnul, aby jsme šli v neděli večer ven a já souhlasil. Nejdříve jsme se bavili o běžných věcech, o úkolu do zemáku a o párty obecně, ale pak ke mně Niall vážně promluvil, že mi chce něco říct.

Byl jsem si jistý, že musí jít o něj a Liama, nemůže to být nic jiného, všechno si přeci říkáme. Tudíž jsem si připadal jako opravdu špatný kamarád, když on naši zásadu všechno si říkat neporušuje, zatímco já o všem, co se děje mezi mnou a Louim, mlčím. Ale já to opravdu chtěl Niallovi říct! Jenže copak jsem mohl, když jsem sám pořádně nevěděl, jak ten podivný vztah mezi námi definovat?

Jenže Niall se mi nechystal říct o Liamovi, ale úplně o něčem jiném, což mě značně vykolejilo. 

,,Harry, je na tobě, co mi chceš říct a co ne, ale já ti zase musím říct, co jsem viděl. Je to samozřejmě vaše záležitost, do které nemám co šťourat, ale vím, jak se ohledně celé té věci s ním trápíš a možná by ti pomohlo mi všechno říct a třeba by sis tak srovnal myšlenky."

,,Co tím myslíš? Co jsi viděl?" 

Vůbec mi nedocházelo, na co tím naráží a co by tak mohl vidět.

,,No, v pátek, když jsem se bavil s Liamem a pak tam přišla Maya..." při zmínce dívky, nejspíš té brunety, se kterou si Liam tak rozuměl, Niallovy oči potemněly a já už neměl pochyb, že mezi těma dvěma se něco, alespoň z blonďáčkovy strany, děje. Teď jsem ale stražil uši, abych se dozvěděl, co že to Niall viděl. Bohužel už mi docházelo, co to tak mohlo být. 

,,všiml jsem si, že už jsem tě opravdu dlouho ani nezahlédl a řekl si, že se pokusím tě najít. Kluci mě zhruba nasměrovali, kudy jsi šel, ale zmínili se, že jsi na tom záchodě už nějak dlouho. No, omylem jsem zjistil proč."

Vytřeštil jsem oči. ,,Proboha," vyhrkl jsem a plácl se přes čelo. ,,A kdy přesně? Ne, to je blbý, já..."

,,Neboj, ještě jsi byl...jakžtakž oblečenej...Samozřejmě jsem vás nepozoroval, jenom vzal za kliku, viděl jsem, co jsem viděl a rychlostí blesku zase zmizel. Ani jste si toho nevšimli." zamumlal nesměle Niall s pohledem přišpendleným k zemi.

,,Panebože promiň Ni, moc mě to mrzí, to, že jsem ti to neřekl dřív, ale hlavně, že jsi tam byl skoro celý ten večer sám, já se na tebe vykašlal a ještě jsi musel vidět...tohle." zaklel jsem a když jsem si představil, že jsme při té činnosti měli svědka, byť jen na pár vteřin, měl jsem chuť se zahrabat sto metrů pod zem. 

,,Ne, Harry, nic jsi neudělal, to je v pořádku. Na mně nezáleží, jen...jak to tedy mezi vámi je? Nechci, aby jsi se trápil ještě víc, nebo abyste si navzájem neublížili..."

Procházeli jsme se prázdným večerním městem, které bylo už teď, na konci listopadu, plné vánočních světýlek za výlohami a prodejci kýčovitých svetrů a hrnků se pomalu ale jistě připravovali zazářit.

Zavrtal jsem svoje ruce hlouběji do kapes kabátu, zhluboka se nadechl a začal povídat.

,,Už je to několik týdnů, co se z toho našeho neustálého válčení najednou začalo stávat něco jiného. Od té doby, co jsem byl nemocný a dozvěděl se, že se o mně začal starat on a od té doby, kterou jsem spolu strávili učením se na chemii, kterou jsem zvládnul jen díky němu...prostě se uvnitř mě něco změnilo. Věděl jsem, že dokážeme být skvělí kamarádi, nebo jsem si to alespoň do pátku myslel. Protože právě na té párty mě doslova sežral zaživa pocit, že nemůžeme být jen kamarádi. Najednou jsem ho prostě životně důležitě potřeboval. Možná nám k tomu pomohl ten alkohol a nebo to doopravdy bylo z části něco, co jsme si oba ve skrytu duše přáli, a proto se stalo to, co se stalo. 

 V ten moment jsem si byl svými pocity jistý jako nikdy předtím, jenže po vystřízlivění jsme spolu už dva dny nemluvili a vyhýbáme se sobě, co nejvíce to jde. Jsem ze všeho tak zmatený a nevím, jestli jsme si to celé nepohnojili."

Niall chvilku mlčel a zpracovával, co jsem mu řekl, zatímco jsme vstupovali zpátky na školní pozemek.

,,Harry, oba víme, jak to bylo na začátku s tvojí averzí k jeho orientaci..." zamumlá nejistě, ,,ale sám jsi poznal, že je Louis dobrý člověk a jestli tě dělá šťastným, dej vašemu vztahu šanci, ať už to bude přátelství nebo něco víc. Pokud máš jasno, co chceš, tak si pro to běž. Každopádně to ale nenechávej jen tak stát. Ujasněte si to. Ať oba víte, na čem jste."

Tohle jsem na Niallovi miloval. Pomohl mi dát do kopy sám sebe a svoje myšlenky. Byl ten nejlepší kamarád a dokázal nejlépe poradit.

Věnoval jsem mu vděčný úsměv.

,,Děkuju, Ni."

Stáli jsme před dveřmi našeho pokoje a já nervózně pozoroval kliku. Věděl jsem, že tam je.

,,Běž..." zašeptal, podpořil mě úsměvem a vypadali jsme teď skoro jako syn a jeho pyšný táta.

Odhodlaně jsem tedy udělal krok ke dveřím.

,,Jo a Harry?"

,,Hm?" otočil jsem se na něj s rukou na klice.

,,Rozhoduj se srdcem." 

ahojky banánci (?) :DDD <333, opravdu dlouho nebyla kapitola, omlouvám se za čekání, ale měla jsem fakt obrovskou krizi, ani tak nešlo o to, že bych neměla čas, ale měla jsem takové stavy, jestli chci v tomhle příběhu vůbec pokračovat. vložila jsem do něj hodně úsilí, hlavně u jeho vymýšlení a na začátku, a tak by byla velká škoda, kdybych ho nedokončila, protože si myslím, že bych na něj mohla být na konci opravdu pyšná :) takže nebojte, budu pokračovat :)

jen je teď mým druhým velkým koníčkem sledování anime, konkrétně momentálně bungo stray dogs, takže někdy ehm...se jdu místo psaní dívat, to musíte pochopit :D 

co  myslíte, že harry louimu řekne? :)))) 

p.s. jsem při psaní téhle kapči poslouchala panic! at the disco a ještě jak jsem popisovala to, jak šli tím městem plným světýlek...jsem chytla úplnou vánoční náladu, i když je venku 14 stupňů :D no kdo už se těší na vánoce, hm? :D

Vaše májinka :3