Elizabeth věděla, že život vlkodlala není jednoduchý, ale nemyslela si, že to může být ještě horší.
Nemyslela si, že po jedné noci strávené venku se její život zkomplikuje ještě více, než byl.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jasně, trenére."
<><>❤️<>🐺<>❤️<><>
,,Může mi někdo říct, jak někdo jako on může stále učit?" Zeptala se Elizabeth a opřela se o skříňku vedle svého bratra, který ji absolutně nevnímal a okukoval novou dívku z rodiny lovců vlkodlaků.
A přiznejme si to, Elizabeth s tím nebyla spokojená. Nikdo z její rodiny nebude s někým z Argentových. Ne, že by to mohla zakazovat.
Lásce nikdy neporučíš.
Navíc, pokud by byli šťastní, tak fajn, pokusí se to aspoň překousnout, ale nebude s tím spokojená.
,,Proč si na učitele stále stěžuješ?" Zeptal se Stiles. „Na trenéra většinou ne." Upozornila a Stiles nad tím protočil očima.
,,Jenže ten tě má rád." „A nemají mě náhodou rádi všichni?" Škádlila.
,,Můžete mi říct, jak je možný, že ta holka je tu pět minut a už se kamarádí s Lydiinou partou?" Zeptala se dívka.
Elizabeth a Stiles se otočili na dívku s tmavou pletí, která k nim přistoupila a poukázala na Allison, se kterou stála už i Lydie a Jackson.
,,Je to kočka. A hezouni držej spolu." Odpověděl jí Stiles. „Tak proč se s nimi nebavím?" Zeptala se Elizabeth a pozvedla obočí nad tím, jak se dvojice začala dohadovat.
Elizabeth zakroutila hlavou a vyrazila do šaten, aby se mohla připravit na trénink.
Elizabeth bylo úplně jedno, že měla skříňku mezi chlapci. Stejně ji ani jeden z nich nezajímal. Nestarala se o ně.
A pokud chtěli vidět její tělo, tak ať se klidně dívají. Neměla se za co stydět.
,,Tak co? Připravená na letošní sezónu?" Zeptal se Danny, který se převlékal vedle ní. „Další rok mezi upocenými a nafoukanými chlapci? To bude úžasné." Řekla Elizabeth ironicky a Danny se zasmál.
Elizabeth ze začátku vlastně ani nechtěla hrát lakros. Byla to úplná náhoda, že s tím začala.
Začalo to vlastně tím, že ji kouč spatřil, když hrála s Dannym a dalšími dvěmi chlapci, protože ji Danny přemluvit, a zeptal se jí, jestli by se nechtěla zkusit přidat k týmu.
Elizabeth svolila, protože tam byl i Scott a Stiles, i když pouze seděli na lavičce.
Ale nakonec byla spokojená s tím, že hrála, protože mohla aspoň někde upustit páru. Hlavně když byla doba kolem úplňku, kdy byla její nálada buď na bodu mrazu, nebo na nejvyšším stupni.
,,Takže v tvém jazyce: těšíš se, až někomu znovu namlátíš." Řekl Danny a Elizabeth s úsměvem přikývla. „Znáš mě tak dobře."
Nakonec Elizabeth vyrazila na hřiště už i se Scottem a Stilesem.
,,S kým si budu povídat na lavičce? To bys svému nejlepšímu kamarádovi udělal?" Ptal se Stiles Scotta po cestě.
,,Nevydržím už sedět. Celý život sedím na lavičce, letos chci do první lajny, chci vedle Elizabeth." Řekl Scott.
Elizabeth ale vlastně ani nechápala, proč šlo Scottovi najednou až tak o první lajnu. Nebylo to zas tak bezpečné a navíc o něj měla s jeho astmatem strach.
I když pochybovala, že ho bude stále mít, pokud se z něj stal skutečně vlkodlak.
Ale Elizabeth mu do toho stejně nemohla mluvit, pokud to chtěl zkusit, tak ho bude podporovat a nebude ho jen tak shazovat.
,,Můj oblíbený McCall. Tak co, McCallová? Připravena hrát a vyhrát nám pohár?" Zeptal se kouč Finstock. ,,To si pište, trenére." Ušklíbla se a pevněji uchopila svou lakrosovou hůl.
Elizabeth byla snad jediný studen, kterého měl kouč vlastně rád. Což pro ni bylo plus.
,,Skvěle." Usmál se, než se otočil na jejího bratra. ,,McCalle, půjdeš do brány." Rozkázal a Elizabeth se rozšířily oči hrůzou. ,,Nejsem brankář." Namítal Scott.
Elizabeth věděla, že to není dobrý nápad, dávat ho do brány. Vždyť se mu ještě něco stane.
,,Já vím. Když kluci dají pár gólů, dostanou sebevědomí. Je to první trénink, přímo se nabijou energií." Řekl kouč.
,,No a co já?" Zeptal se Scott. ,,Hlavně si chraň obličej." Řekl kouč, než zakřičel i na ostatní hráče.
Elizabeth z řady nervózně sledovala svého bratra, který se postavil do brány a "byl" připravený chytat míčky, kteří ostatní hodí.
Zamračila se, když si všimla, jak se Scott v bráně popadl za hlavu, když kouč zapískal na píšťalku.
Ano, i jí byl ten zvuk nepříjemný, ale byla už zvyklá, dokázala si na to zvyknout. Jenže bylo jasné, že se se Scottem něco dělo a on to nezvládal.
,,Ou." Zamumlala Elizabeth a znepokojemě se na Scotta podívala, když ho zasáhl míček. Samozřejmě kvůli jeho nepozornosti. Jenže za to samozřejmě nemohl.
Naštěstí měl aspoň helmu.
Jenže jakmile další hráč vystřelil další míček, ostatní byli úplně překvapení a vyjeveně se na Scotta podívali, neboť míček tentokrát chytil.
Ale zdálo se, že ani on sám nevěděl, co se vůbec stalo.
Potom padal míček za míčkem, ale žádný se nedostal do branky. Pokaždé ho Scott chytil do síťky své hole.
,,Jo! To je můj bratr!" Křičela nadšeně Elizabeth a byla na něj hrdá. I když věděla, že je to díky jeho novým vlkodlačím schopnostem.
Jenže Elizabeth se trochu přikrčila, když na řadu přišel Jackson. No, nebylo to tak, že by konečně přišel na řadu.
On si to prostě nakráčel dopředu a odstrčil prvního hráče.
Všichni s lehkým napětím očekávali, co se bude dít.
A věřte nebo ne, Scott i jeho míček skutečně bez námahy chytil. A překvapil tím samozřejmě jak sebe, tak i ostatní.
,,McCallová, můžeš všem ukázat, jak se to dělá?" Požádal trenér, když stála jako první v řadě. ,,Jasně, trenére." Přikývla, než se ušklíbla.
Elizabeth svou holí chytla míček, který jí trenér nadhodil a běžela k bráně. Pár metrů před ním vystřelila a s očekáváním sledovala, kam míček letí.
Bylo to pro ni a Scotta jako ve zponaleném záběru, když míček sledovali. Scott byl přesvědčen, že se mu ho podaří chytit, jenže míček proletěl těsně kolem jeho hlavy a přímo do brány.
Elizabeth se znovu ušklíbla a trochu vyhodila hůl do vzduchu, než ji znovu chytla.
Scott mohl být vlkodlak, jenže ona jim byla už od narození a byla lépe vytrénovaná.
,,To bylo úžasné." Elizabeth otočila hlavu a podívala se na Lydii, která stála na tribuně a tleskala společně s ostatními.
,,Výborně, McCallová. Já to říkám pořád, takhle má vypadat ideální hráč." Usmál se kouč a objal Elizabeth kolem ramen.
,,Ta by si zasloužila být mezi profíky a ne mezi středoškolskými amatéry." Dodal.
Jo, Elizabethino ego znovu stouplo a s ním i její sebevědomí.
