The Hunger Games - Sbližování

3.kapitola

Po dlouhém, nepochopitelném pláči jsem usnula. Když se budím zjišťuji, že je večer, protože venku se už stmívá.
Vydávam se do kuchyně, ze které cítím velice lákavou vůni. Vůně se line celým domem. Voní to jako něco... Něco sladkého a dobrého. Když vcházím do kuchyně, dostávám hned druhý šok za dnešní den. Peeta. Peeta, který je v mé kuchyni a peče dort s Matnou Sae. Šokovaně na ně hledím a nechápu proč pečou dort. Sae si mě najednou všimne. ,,Áaa Katniss! Přidáš se k nám?" ,,Nejdřív bych ráda věděla co se tu děje a proč pečete dort v mé kuchyni, takhle navečer," říkám a vyčítavě se dívám na Sae. Peeta jen hledí z okna a nic neříká. ,,No Peetu napadlo že bychom mohli udělat takový pěkný večer. Pro všechny obyvatele dvanáctého kraje, kteří se vrátili domů," říká Sae v rozpacích. ,,A proč jste mi to neřekli?" Vyhrknu na ně ublíženě. ,,Mysleli jsme, že tě to nebude zajímat." odpovídá Sae. ,,Jak vidíte zajímá," říkám stále hodně ublíženě. ,,Omlouváme se, že jsme ti to neřekli. A teď se chci zeptat jestli se k nám přidáš?" Ptá se Sae. Přikyvuji a dávám se do zdobení velkého dortu. Po dlouhé době mě zase něco baví a těší. Smějeme se a zbytky polevy plácáme jeden na druhého. Peeta je úplně v klidu. Žádný záchvat vzteku. Jen ten starý Peeta. V tuhle chvíli jsem šťastná. Najednou se ale bojím že mi to moje potěšení někdo vezme. Sae se loučí a de domů. Z ničeho nic jsem s Peetou sama a zaplavuje mě panika. Je tu naprosté ticho, které přerušuje jen naše zrychlené dýchání. Snažím se být v klidu a tak začínám s konverzací. ,,Jak se máš?" Ptám se a snažím se znít klidně ale myslím, že nezním moc přesvědčivě. ,,Docela to jde. Poslední dobou se čím dál víc cítím jako normální člověk. Pomáhá mi pečení, malování a přítomnost lidí, které znám. Hlavně Delly," odpovídá Peeta až podezřele klidně. ,,To jsem moc ráda. Myslíš že by si mohl být po čase úplně normální? Myslím bez záchvatů," říkám už o něco klidněji. ,,Nevím Katniss. Podle mě, ve mě bude vždycky něco špatně. Ale zatím je to čím dál lepší," říká Peeta s úsměvem. ,,Peeto můžu se ještě zeptat na jednu věc?" Ptám se nervózně. ,,Jo, jistě," odpovídá. ,,Chtěla bych vědět jestli mi věříš. Protože mám nápad. Pamatuješ jak jsme spolu dělali naši knihu rostlin?" Ptám se a Peeta s úsměvem přikyvuje. ,,Chtěla bych udělat knihu o všem co jsme spolu prožili," říkám pomalu. Peeta se nadechuje a svírá ruce v pěst. Nejspíš se pokouší uklidnit, jelikož to vypadá, že za chvíli dostane záchvat. ,,Nevím Katniss. Musím to jistě promyslet. Nebude pro mě snadné prohrabovat se v minulosti. Při špatné vzpomínce bych mohl dostat záchvat a nechci ti ublížit," odpovídá Peeta s povzdechem. ,,Já ti věřím," říkám a chytám ho za ruku. Peeta strne a pak se usměje. ,,Myslím, že bychom tu měli uklidit a dostat ze sebe tu polevu," říká a já jen přikyvuji. Když máme uklizeno a jsme relativně čistí loučíme se a já jdu spát. Ihned po tom co si lehám do postele usínám.