Tak jaký je plán

18 4 0
                                    


Hezké čtení  


z pohledu Amber

,,Tak to vůbec netuším, co dělají ale pravděpodobně nás hledají" odmlčela se Elis. ,,Tak bychom se měli snažit o to samé" řekla radostně Riley. ,,Tak fajn jaký je plán, aaaaaaaaaaa" v tu chvíli se za mnou objevil člověk a já málem dostala infarkt. ,,Kdo jste , a odkud jste se tu vzal" řekla za mě Elis, když sem mezitím stála stranou opřená o zeď. ,,Jmenuji se Sancho a jsem sluha Adgara." ,,Tak počkat a jak víme ze ti můžeme věřit."( Riley ) ,,Já už nechci byt jeho sluha, chci vám pomoct" ,,Aha, to není moc přesvědčiví" ( já ) ,,věřte mi" a jako na povel jsme byli pryč z té místnosti. ,,Vidíte, beze mě byste se ven nedostali". Když jsem se rozhlídla kolem stali jsme na kraji lesa vedle nás byly hradby.

z pohledu Tary

,,Tak fajn jsme tady" řekla jsem ,,Em, a kde že to jsme? Zeptal se Tyler. ,,Jsme v hradu Adgara. ,,Ou, jasně to mi mohlo dojít" ,,A co teď, Sancho?"( Theo ) . ,,Musíme najít tu část hradu kde zamyká vězně, pojďte za mnou" vyšli jsme za ním a začali si povídat, odkud je, jakou má zbraň, jak se dostal k Adgarovi a spoustu dalších věci.

(když už jsme šli nějakých 10 min.)

,,Ticho, jdou sem straže, schovat." Otevřel dveře a nahnal nás dovnitř, naneštěstí to byl šatník, takže jsme tam byli namačkaní jak sardinky, pak teda odešli a my jsme mohli ven. ,,Tak tady to je, tady někde budou vaši kamarádi" říkal Sancho, když jsme vcházeli do chodby. Moji pozornost připoutaly obrovské kovové dveře, které byly na konci chodby. ,,Co kdybychom začali támhletěmi a ukázala jsem na ně. ,,Tak s těm nehneme, jestli tam jsou tak je jediná možnost se tam teleportovat" řekl a my jsme všichni přikývly. byly jsme v té místnosti a kde nikdo nikde nebyl. Přímo naproti dveřím u stěny něco leželo, byl to náramek, který máme stejný s Amber. ,,Byly tu" řekla jsem a nahrnuli se mi slzy do očí. ,,Co s nimi mohl udělat?" podívala jsme se na sancha i když jsme ho přes slzy neviděla. ,,Mohl by úplně všechno, co si zamane třeba je i zabít" řekl smutně. Najednou se dveře pohnuly a my jsme ztuhly, pak se otevřely a stali tam stráže.

Tady to zakončím.

Abyste se těšily na další díl ( který snad budu vydávat častěji než do teď ).

Tak snad příští týden🖐.

OsmaKde žijí příběhy. Začni objevovat