Osma

To jako vážně!?

Z pohledu Amber

,,Zdravím všechny určitě na tuto zprávu už čekáte. I pro tento rok se pořádá tradiční večírek k výročí založení této školy. Tento rok se oslavuje 90 rok. Všichni jste proto zváni do tělocvičny již v šest hodin. Děkuji za pozornost." No tak to bychom měli, teď je to oficiální, takže bych tam šla a dávala pozor. (Tara) A každý se začal připravovat podle svého.

v 18:00

,,Tak to je eh....hodně lidí." Vypadlo ze mě když jsme dorazili do takřka přeplněné tělocvičný. ,,Vím že se potkáváme v jídelně ale tady to vypadá, že je nás tak stokrát víc." Pokračovala jsem. ,,Je pravda že kdyby tu byly potencionální útočníci tak se snadno schovají." Přidal se Tyler, když jsme se prodírali davem bůh ví kam. Nakonec jsme se dostali k jídlu a pití které stálo bokem od parketu, ale stejně bylo vedu hrozně lidí.

o půl hodiny později byla atmosféra takřka uvolněná teda až na nějaké výjimky. Většina se bavila jako kdyby nám nic nehrozilo, to teda bylo fajn ale ostražitosti není nikdy málo. My patřili mezi ty ostražily a drželi se u sebe. ,,Tak moment viděli jste to?" Skoro vykřikla Cora, protože přes hudbu toho moc slyšet nešlo. ,,Co, koho?" Hned se ptal Tyler. ,,Co přesně myslíš." připojil se Theo. ,,Nevím přijde mi že jsem viděla Katrin." ,,Katrin?" Ozvalo se trojhlasně. ,,Katrin nebo jak se jmenovala. Prostě ta uzdravovací z Reds",, Rozdělíme se já, Tara, Riley a Elis půjdeme tam a ostatní na druhou stranu." Řekl Leo a ukázal před sebe. Vyšly jsme se teda kam nám bylo řečeno. ,,Jestli tu někdo byl tak už nejspíš někam zmizel." Nadhodil Theo, když jsme se bezradně rozhlíželi skoro na konci tělocvičny. ,,Anebo už jsem paranoidní." Řekla omluvně Cora. ,,V téhle situaci je paranoia taky na místě." Tím jsme shrnuli naší pátrací akci a vraceli jsme se tam kde jsme původně stáli. ,,Sakra" Zanadávala jsem, když do mě nějaká holky vrazila a polila mě. ,,Ježiš, moc se omlouvám, neviděla jsem tě." Omluvila se blonska a hned zmizela. ,,Tak to je skvělí, najdu vás později." To že tu je nějaké nebezpečí jsme prakticky zavrhli, takže nikdo neodporoval, když jsme se odpojila. ,,Ticho, konečně." Povzdechla jsem si, když se za mnou zavřeli dveře. Netrvalo to ani deset minut, když jsem stala opět před dveřmi. Když jsem vešla měla jsem jasný cíl. Pití. Už jsem si ho prala ale najednou někdo vypnul hudbu a všichni lidi zmizeli. A všude kolem mě se vznášel kouř. ,,Haha mysleli jste si že se nás zbavíte........jste tak naivní." bezradně jsem se otáčela v kruhu ale nikoho jsem neviděla. ,,Uvidíš mě až budu chtít." Zasmál se ten hlas znovu." ,,Ne to....to je George." V tu chvíli se přede mnou vynořil z kouře. Na nic jsem nečekala a vyběhla ven z kouře a hned jsem do někoho nabourala ,, Pardon." A prodírala jsem se dal davem za přáteli. Našla jsem jen ty tři. ,,George." Vydechla jsem jen. ,,Cože, co se děje." Popadla jsem dva za ruku a táhla je do rohu za takový sloupy. S domnění že bychom se tam mohli aspoň trošku slyšet. ,,Reds, jsou tady. Viděla jsem Georga a taky asi Olivera." ,,Co je co se děje" Vyhrkl Leo když nás našli. ,,Reds. Jsou tady" ,, Co budeme dě...." Zbytek jsem neslyšela, protože se mi v hlavě rozezněl strašný zvuk, jako by někdo zpíval, a kvůli tomu jsem potom i ztratila vědomí.

Probudila jsem se na chodbě tak i ostatní. ,,Co to sakra bylo" Promluvil Theo když se zvedal ze země. ,,A proč jsme tady." Divila jsem se já. ,,Hej, a kde je Leo"