Poté co náš nový dozorující učitel odešel rozhodli jsme se, že bude nejlepší jít spát, ovšem tedy až po bitvě o koupelny. Někdo byl totiž velmi chytrý, a proto na osm lidi byly jen dvě koupelny, fakt skvělí. Stejně jsem se nemohla zbavit pocitu, že je něco špatně. Jasně bydlet s nimi v jednom bytu je přímo splněný sen ale prostě to nebylo ono. Něco viselo ve vzduchu jako varování.
,,No nic, jdeme spát, tím že zítra budu vypadat jako zombie nikomu ani ničemu nepomůžu" Řekla jsem si pro sebe. Popřála ostatním dobrou noc a šla spát. Bohužel pro mě mi nešlo usnout, a to ještě víc podpořilo ten špatný pocit. Po hodině koukání do stropu se mi konečně povedlo usnout, ale jako klidnou noc bych to nenazvala.
***
Šplhali jsme pohromadě někam na nějakou horu. Smáli jsme se a byli jsme šťastní. Nic nás netrápilo, byli jsme prostě obyčejný teenageři. Najednou prásk a celá hora otřásla. ,,Co to sakra bylo?" Vyhrkla Elis. A znovu a mnohem víc než předtím. Ztratila jsem rovnováhu a po zádech jsem letěla dolů. Tvrdě jsem dopadla do studené vody a něco mě začalo stahovat hlouběji a hlouběji. Začala jsem se dusit a ztrácet vědomí. Když už jsem se loučila se světem, objevila jsem se v posteli v mém pokoji v našem bytě. Než jsem si plně uvědomila, co se vlastně stalo ozval se srdceryvný výkřik hned na chodbě před naším bytem.
***
S trhnutím jsem se probudila. Svěsila jsem nohy z postele s tím, že si aspoň dojdu napít nebo tak něco. Najednou se ale ozvala rána a snad celé patro se muselo otřást. Poplašně jsem vzala do ruky dřevěnou hůl, která měl sloužit jako má dosavadní zbraň, než vyvolám tu skutečnou, a vykoukla ze dveří. Co mě ale překvapilo že všichni byli na nohou, měli připravený zbraně a obezřetně se koukali kolem. ,,Co to sakra bylo?" Vyhrkla Elis. Než ji někdo stihl odpovědět, ozvala se další rána a zase se celá zem otřásla. ,,Tohle se mi nelíbí" Řekla jsem potichu ale byla jsem si jistá, že to ostatní slyšeli. ,,To ani mě ne" Přitakala mi Tara. Z ničeho nic se rozlinul celým domem úplně stejný výkřik jako v tom snu. Všichni jsme sebou nepatrně cukli. ,,Tak fajn, tohle už začíná být deštivý" (Cora) ,,Neměli bychom se tam náhodnou podívat?" Otázala jsem se. Překvapila mě ta odvaha, která se ve mě vzala. ,,Posluž si, jestli chceš přijít o hlavu" ,,Ha-ha moc vtipný Theo" Okřikla ho Elis, ale to už jsme stejně byli všichni u dveří. Další ohlušující výkřik, tou už jsme na nic nečekali a vyrazili na chodbu. Koho jsme tam našli nás všechny přinejmenším zarazilo, ale hlavně překvapilo.
Na chodbě totiž stáli v plné své kráse lidi ze skupiny Red. ,,No to si ze mě děláte srandu" Vykřikl pobouřeně Leo. ,,To má být nějaký nepovedený vtip nebo co?" Prohodil sarkasticky Tyler. Když naší bývali společníci přestali šikanovat někoho za nimi, obrátila se veškerá pozornost na nás a nám se zase naskytnul pohled na zuboženou skupinu dětí. Odhadovala bych je na Yellows, ale ruku do ohně bych za to nedala. ,,Ale, ale my tady někoho probudili, to jsme nechtěli" Vykřikl někdo z předních lidí a krutě se usmál. ,,George" Zašeptala jsem. Při vzpomínce na naše nemilé setkání po tréninku jsem se nepatrně ošila. Bohužel pro mě si toho George všiml, a ještě víc to prohloubilo jeho úšklebek. ,,No do háje" Zašeptala vede mě nejspíš Riley, když začali útočit.
ČTEŠ
Osma
FantasyVíte jaké je to vládnou živlům? Ne? A co teprve všem a ještě nějaké k tomu. Bohužel ale moc přináší i břímě a to někdy až moc těžké. Mé jméno? Ano zná ho skoro každý. Teda alespoň tam kde jsem teď. Moje parta a já totiž lítáme z problémů do problémů...