z pohledu Riley
Amber zavřela oči natáhla ruce a její ruce až po loket se začaly obalovat větvičkami které potom vykvetly najednou jakoby ztratila kontrolu otevřela zmateně oči a pak se jen skácela k zemi ,,Amber" vykřikla jsem a klekla si k ní. její tělo se tak jako klepalo a k tomu z ní vycházela slabá zelená záře. Evelin někomu zavolala a za chvilku vyběhli ze dveří tělocvičny nějaký chlap a ženská sebrali Amber ze země a někam ji nesli Evelin se vydala za nimi na chvilku se zastavila a otočila se k nám ,,jděte na pokoje a prozatím nepoužívejte magii" pak odešli a my zůstali stát na místě. nikdo z nás nepochopil co se právě stalo po chvilce jsme se sebrali a odešli do svých pokojů kluci šli k sobě a pak myslím že Elis šla k Taře. Já jsem šla k sobě do pokoje vzala jsem si sluchátka abych na to nemyslela.
(tři dny potom)
Amber se pořád neprobrala nikdo nevěděl co jí je byla něčem, co by se dalo nazvat nemocnice takový malí baráček vedle tam kde jsme byli my. Teď jsme se vraceli z tréninku, kde jsme všichni vyvolali zbraně a Evelin nám dovolila rovnou něco zkusit zatím teda bez magie jen se zbraní. Já, jelikož jsem měla luk tak jsem zkoušela střílet na terč. Myslím si, že mi to šlo dobře několikrát jsem trefila prostředek a ke všemu se nic nerozbila ani netrefila kromě terče. byli jsme už skoro na našem patře, když se rozezněla vysílačka, kterou měla Evelin. ,,Evelin něco se děje s Amber, přijď za námi je to naléhavé" ,,a vem s sebou zbytek myslím že by si zasloužili vědět co jí je" Evelin nás teda zavedla do té "nemocnice". Amber ležela na posteli. Byla v příšerném stavu, měla kruhy pod očima, barvu tak neměla moc zdravou, vypadala jako by jí něco bralo sílu, ale stejně jako předtím pořád zářila tou zelenou záři ale silněji než předtím. ,,Co se děje?" zeptala se Evelin když si Amber prohlídla ,,Ono to vlastně není jasné, změnila se magická hodnota, a začala vypadat takhle včera takhle ještě nevypadala, taky nám přijde že se její zdravotní stav zhoršil jako by jí něco ubírá sílu nebo spíš něco a ty víš dobře co" řekl nějaký pan co tam byl ,,co jí teda je" zeptala se Tara ,,Trpí takzvané Stínem neboli Stínový virus na který není lék musí nad ním jedině vyhrát a to musí jen Amber, momentálně jí nemůžeme pomoct." shrnula to Evelin ,, Pravda je taková že nevíme jestli se vzbudí a jestli vůbec" stála jsem tam koukala na Amber, nevěděla jsem co mám udělat nebo co říct. Pak se mi začali motat myšlenky a začaly mě napadat takový věci jako že Amber už neuvidím, pálili mě oči při tom pomyšlení. Pak nás Evelin odvedla pryč a my jsme byli úplně mimo, pak jsme šli na večeři a pak šli spát
z pohledu Amber
otevřela jsem oči, ale nebyla jsem v tělocvičně, ani na pokoji vlastně to tam vůbec nevypadalo jako v reálném světe ,, haló?" ,,zdravím tě a vítám tě v tvém nevědomí. Zde najdeš všechno co ani nevíš že si pamatuješ a taky věci který by sis radši nepamatovala",, A jak jsem se sem dostala",, díky mě, jsem Stín nebo také mě nazývají Stínový virus. Nakazila ses mnou, když jsi měla vidinu" byla jsem zmatená a začala jsem se bát. Přede mnou se objevila postava mně ale téměř bez barev a začala mi růst před očima. pozadu jsem začala couvat a pak jsem se i rozeběhla, běžela jsem, ale nevěděla kam tady jsem se nevyznala bylo to úplně neznámé místo ,,přede mnou neutečeš, jednou se mi budeš muset postavit" doběhla jsem na místo kde bylo docela temno a přede mnou se vynořili postavy a mně došlo kde jsem. V místě, kde byl můj strach a noční můry jak z dětství, tak z teď. Objevovaly se postavy z hororů a z her kterých jsem se jako malá bála. Doslova jsem vyběhla sprintem z toho místa a modlila jsem se, že za mnou nic z toho, co tam bylo nepůjde, byla jsem zase na tom místě kde stát předtím stín jenže teď už tam nebyl. ,,musím se mu postavit vždyť ovládám zemi zkusím zbraň snad to bude dobrý" zavřela jsem oči a dělala jsem to samí jako poprvé ,,prosím, ať to vyjde" představila jsem si hůl jak bych chtěla aby vypadala, myslela jsem na svůj element a pak do spojila dohromady. Otevřela jsem oči a světe div se v rukou jsem držela hůl, ,,Joo, povedlo se" následně jsem se vydala hledat Stína
Tak nevím, asi nic moc co?
ČTEŠ
Osma
FantasyVíte jaké je to vládnou živlům? Ne? A co teprve všem a ještě nějaké k tomu. Bohužel ale moc přináší i břímě a to někdy až moc těžké. Mé jméno? Ano zná ho skoro každý. Teda alespoň tam kde jsem teď. Moje parta a já totiž lítáme z problémů do problémů...