Travel School (Karlnap)

15./16.9.

POV Karl:
Chvíli jsem si skládal kostku. Potom ji schoval a lehl si do postele. Byl jsem celkem unavený, ale bál jsem se noční můry, nechtěl jsem spát a proto jsem se otočil směrem k Nickovi, on byl na mobile a měl sluchátka. Jedna jeho ruka ležela na posteli vedle mě a já se rozhodl si s ním proplést prsty. (Reálně kdo tady drží mobil jednou rukou? Jestli máte popsokety tak to chápu, ale jinak nechápu :)) Jakmile jsem si s ním propletl prsty podíval se na mě a sundal si sluchátko. ,, Já myslel, že spíš,, ,, chci spát, ale bojím se té noční můry,, podíval se na mě a objal mě ,,to bude v pohodě Karle, slibuju jsem tu a tebou,, ,,okay,, opřel se o postel a já si opřel hlavu o jeho levé rameno, byl na mobile a já nevěděl co dělat. Kouknul jsem se na čas 9:46pm akorát čas na spánek. Zavřel jsem oči a , vnímal, okolí, cítil jsem že mě Nick položil na postel a lehl si taky, v tu chvíli se mi začala přehrávat celá ta noční můra, otevřel jsem oči a zrychleně jsem dýchal, Nick měl sluchátka a neslyšel, přiblížil jsem se k němu a mojí pravou ruku jsem chytl Nickovu levou ruku, pochopil a začal mi prstem jezdit do mé dlani, bylo to uklidňující, v klidu jsem zavřel oči a usnul. Probudil jsem se v autě na místě řidiče a najednou viděl kolem sebe prosvištět auto a za nima policajti rozjel jsem se a tušil že bude utíkat strhl jsem volat do místní uličky a vyběhl za tím typkem dohnal jsem ho, chytl ho a předal policii. Otevřel jsem oči a uvědomil si že to byl jenom sen, škoda rád bych udělal nějakej takovej dobrej skutek. Podíval jsem se na čas 4:35am hmm to už nemá cenu jít spát, vstal jsem z postele, převlékl se vzal si mikinu, mobil, sluchátka a vyšel do nočního Londýna. Ano vím že jsme se tady stratili, ale vyfotil jsem si název našeho hotelu a šel do parku co je asi 10 minut cesty. Došel jsem tam, opřel se o strom a sledoval jak pomalu vychází slunce. Začal mi zvonit mobil a bez toho aniž bych se podíval kdo volal tak jsem zavěsil a dál jsem se koukal na oblohu.

POV Nick:
Vzbudil jsem se a zaregistroval jsem, že Karl není v posteli bylo 5:02am a já si říkal kde by byl, prošel jsem celej pokoj a až potom si všiml, že tu nejsou jedny klíče a ani jeho boty. Mohl odejít takhle brzo ráno? A proč by odcházel? Co když se mu něco stalo? Nebo co když se ztratil? Musím mu zavolat. Vytočil jsem jeho číslo, chvíli to zvonilo a najednou se ozval hlas ,, volaný účastník hovor nepřijímá zkuste to prosím později,, do prdele Karle co se s tebou stalo. Začal jsem strašně panikařit a nevěděl jsem co mám dělat, sedl jsem si na postel a rukama si přitáhl nohy k bradě. Zamyslel jsem se. Proč odešel a nic mi neřekl ani nezanechal žádný vzkaz? Prostě proč? Díval jsem se z okna a sledoval ten východ, škoda že tu není Karl mohli by jsme se koukal spolu. Proč pořád myslím na Karla a šílím z toho že odešel? Nevím, ale něco mě pořád nutí na něj myslet, ale nevím co. Bylo 5:45am a já to šel nahlásit učitelce, že Karl není na hotelu. Ona se na mě udiveně koukala. ,,V kolik si se vzbudil,, ,,bylo 5:02am a Karl už na pokoji nebyl,, ,,to je divné už by se snad vrátil, počkáme do snídaně a uvidíme, jestli se nevrátí dáme po něm pátrat,, ,,okay,, otočil jsem se a odešel zpátky do pokoje. Ze zlosti jsem práskl dveřma a byl smutnej, že Karl odešel a nedal o sobě ani znát. Lehl jsem si do postele a koukal do stropu, napadlo mě si od Karla půjčit kostku. Vytáhl jsem ten 12 stěn a trochu s ním zatočil a vrátil ho zpět. Přestalo mě to bavit a vyšel na terasu. Koukal jsem se na přírodu.

POV Karl:
Bylo 6:02 am a mě to venku přestalo bavit, rozešel jsem se zpátky na hotel. Koukal jsem se kolen sebe na všechny ty lidi a snažil jsem se postřehnout angličtinu. Stavil jsem se v obchodě a koupil nějakou random limonádu, paní u pokladny na mě začala mluvit, ale já ji rozuměl asi půlku z toho xo řekla. ,,I don't understand, what you say, sorry, but here is 0,5£,, koukala na mě jako kdybych spadl z nebe, nakonec mi vrátila, dala účtenku a já vyšel. Chvíli mě trvalo než jsem se zorientoval kde jsem, ale nakonec jsem došel na hotel, vytáhl jsem klíč od pokoje a potichu vstoupil, myslel jsem že bude Nick spát, ale opak byl pravdou byl na terase, já si to zamířil do koupelny. Jsme opět na konci, I hope you like this. V příští kapitolce se to trochu rozjede tak se těšte. Děkuji za hlas, koment a podporu, vážím si vás <3