Travel School (Karlnap)

meet up

POV Nick:
Když jsme se od sebe odtáhli, tak jsme se vydali na cestu za Quackitym, doufám, že nebude mít fyzičku, abych si aspoň s někým rozuměl.

Šli jsme už volnějším tempem a tím pádem jsem měl čas se rozhlížet po Madridu, musím říct, mají to tu opravdu pěkné. Na jednom rohu je restaurace s pizzou, na druhým rohu je restaurace s kávou na třetím je nějaký Vietnamec, prostě obchod kam se podíváš. Jelikož jsme v centru nesmí tu chybět náměstí, řeka, restaurace a různé kašny, také tu jsou muzea, kina a historické památky. Lidi jsou to dost příjemní, i když jim nerozumím, snaží se s tebou domluvit jakkoliv, třeba i nohama. Byl tu takovej park s pár lavičkami a stromama. Vypadala to tu opravdu moc hezky. (Já nikdy v Madridu nebyla, nevím jak to tak vypadá, ale takhle nějak si Madrid představuju)

Mezitím co jsem se kochal prostředím jsem do někoho narazil, modlil jsem se, aby mi jednu nevrazil, sice se umím obránit, ale i tak. Když jsem se podíval kdo to je, lehce jsem strnul. Ten kluk měl na sobě čepici a dost tmavé vlasy, měl tmavé oblečení a vypadal jako feťák. Když na mě promluvil, slyšel jsem silně mexický přízvuk, tak mi došlo, že to asi bude Quackity, omluvil jsem se mu, ale než jsem to stihl, už ho Karl objímal, už to bylo stoprocentní, že to je Quackity.

Promluvil jsem na něj česky a bylo vidět, že dost znervózněl, asi irl neumí úplně přehazovat jazyky jako přes TeamSpeak.
,,Okay, nemusíš mluvit česky, stačí, když mi odpovíš anglicky,,
,,Okay, thank you, I can't change many languages,,
,, That's alright,,
Dále jsem si s ním už nepovidal, šel si povídal s Karlem a já jsem si mezitím povídal s Filipem, říkal, že je hrozně rád, že nás má, a že jsme mu pomohli. Prý ho strašně bolelo vidět ty lidi, co jsou zmlácení a leží na zemi v bezvědomí, vždycky, když odešli, tak on se vrátil a pomohl jim, což je fakt dobře.

Najednou někdo zavolal mé jméno, ale Karlův hlas to nebyl, ohlédl jsem se za tím hlasem a zjistil jsem, že to byl Quack. Tázavě jsem se na něj podíval a on se mě zeptal
,,Na tomhle náměstí je taková menší párty, je brzo kvůli majitelům, jestli chceš Nick, můžeš jít s námi,, vymáčkl ze sebe Quack, je to pochopitelné, že mu to trvalo
,, Já klidně půjdu, but co tam bude?,,
,,Je to akce pro starší, bcs tam je alkohol, ale mám své zdroje a dokážu nás tam dostat, vy byste si alkohol třeba nedali, ale já jo,,
,, A kolik že ti je? Zeptal jsem se ho nejistě, protože nevypadá na 18 a pokud se nemýlím, tak v Mexiku se může být až ve 21 letech a ve Španělsku od 18 let a na ani jeden věk nevypadá.
,,Je mi 17, but za pět dní mi bude 18 a než budete mít námitky, v Mexiku se může pít až ve 21 letech, ale mě to je jedno, mám rodiče alkoholiky, tak se nedivte, nebojte, nebudu vám alkohol nutit ani ho před vámi nějak chválit,,
,,Tak dobře, doufám, že tě nebudeme muset nést nebo táhnout domů,,
,,Nepiju zas tak moc, abych se nevrátil domů, abych se nepamatoval večer, nebo abych měl další den problémy se zažíváním,,
,, Dobře, máš v nás důvěru, ale hlavně nás prosím nezatáhni do nějakého problému, nezapomeň, že jsme tady se školou,,
,, Jasný, nejsem problémový člověk,, odpověděl a usmál se jak sluníčko, nevím jestli mu nějak extra důvěřuji, ale jestli Karl, tak se budu snažit aji já.

Vyrazili jsme teda na tu párty, kde by měl být alkohol. Šli jsme kolem pěti minut a nakonec jsme dorazili před nějakou novostavbu, ze které šla dost hlasitá hudba a světla, jen doufám, že to nebude Karlovi vadit, když má ten epileptický záchvat, ty světla.

Až teď mi došlo, co všechno to může mít za následky a taky mi došlo, že neumím španělsky, sice Karl ano, ale já tam budu za největšího krypla.

Vešli jsme dovnitř a Quack se pozdravil s nějakým typkem, který na mě působil jak fuck boy. Následně se s ním pozdravil u Karl a nakonec i já, ale já jen podal ruku a řekl "Hola" a šel jsem dál.

Šel jsem nějakou chodbou a když jsem dorazil nakonec, tak jsem si všiml světel, které rychle blikali, hudby, posezení a baru. Kousek dál byly dveře, které vedli na zahradu s osvětleným bazénem a lehátka. Myslím, že tady ztrávím nejvíc času. Je tu celkem klid.

Šel jsem za Karlem a zeptal jsem se ho
,,Nebudou ti vadit ty světla? Prý to může vyvolat právě epilepsii.
,,Jo to může, nebudu tady úplně dlouho, půjdu na zahradu, aby se mi neudělalo špatně. Jinak, Quack tu má kámo, kteří mají 18+ takže za nás zodpovídají,,
,, Aspoň, že jsou tady nějací dospělí,,
,,Jo to je fajn, dojdu nám pro pití a půjdeme si sednout k bazénu, souhlas?,,
,,Jo jasně, počkám venku,,
,,Oka, za chvíli se vrátím,, řekl a odešel, já jsem se vydal směrem k bazénu, lehl jsem si na jedno z mnoha lehátek co tu byly. Zavřel jsem oči a nechal jsem se unášet tichou hudbou, šumění vody, zpíváním ptáčků a šumění větru. Byla to opravdu dobrá atmosféra, miluji takové počasí a obecně je to hrozně uklidňující a relaxující.

Slyšel jsem otevření dveří proto jsem otevřel oči a lehce jsem otočil hlavou, abych viděl kdo to je. Byl to Karl. Stoupl jsem si a šel jsem mu pomoct.
,, Myslel jsem, že spíš, tak jsem šel potichu,,
,, Nespal jsem, jen jsem se soustředil na mé okolí, je to hrozně uklidňující,,
,,Tak já si lehnu na vedlejší lehátko, souhlasíš?,, Přikývl jsem a on tak učinil. Leželi jsme na lehátku a užívali jsme si těch zvuků.

Tak jo guys, jsme opět na konci, velice se omlouvám za mou neaktivitu, nemám čas ani náladu na to psát. Začíná moje oblíbené roční období a já si ho chci naplno užít a nebýt jen na mobile. Snad to pochopíte.

997 slov E