POV Karl:
Když jsme čekali na recepci tak jsem přemýšlel. Ani nevím proč a nad čem ale přemýšlel jsem. Najednou na mě někdo promluvil, ale česky to nebylo, zvedl jsem hlavu a viděl paní recepční a taky jsem zaregistroval že Nick tu není. ,, Sorry?,, ,,You need help with something?,, a sakra moje angličtina je hodně špatná a já nevím jak odpovědět (vím o čem mluvím taky jsem špatná v ajně a ty rozhovory co píšu tak jsou z mojí hlavy takže promiňte za chyby, ale můžete mě opravit v komentech) ,,N-no, I'm waiting on my class and where is my friend?,, ,,Oh okay, your class is upstairs and your friend on toilet,, ,,Thank u for help,, ,,you're welcome,, dořekla a odešla. (Omlouvám se jestli někdo nerozumí, ale počítám s tím že když sledujete Dream SMP tak aspoň základy budete umět :)) Domluvil jsem se překvapivě dobře. Což je až překvapivé. Zvedl jsem se a zamířil jsem si to na záchod. Střetl jsem se tam s Nickem a následně jsme šli do druhého poschodí kde by na nás měla čekat třída. Vyjeli jsme výtahem a stálo tam zatím asi 5 dvojic a učitelka, přidali jsme se k nim a čekali co se bude dít ,, takže žáci, dneska budete mít průvodce co vás provede Londýnem, ukáže vám různé památky, pěkné místa a obchody,, no super takže mi budeme chodit po městě tak to je geniální radši bych zůstal na pokoji a odpočíval. ,, Můžete si s sebou vzít mobili a fotit si to, ale jestli se vám ztratí neručíme za to,, jakmile to dořekla všichni se rozeběhly na pokoje pro mobily, ale mi jsme si je vzali už když jsme šli z pokoje. Čekali jsme tam až se všichni vrátí s mobily. Do 5 minut byly všichni zpátky a my se rozešli ven před hotel. Tam jsme se potkali s milým pánem který nás Londýnem provede. Chodíme po Londýně už asi 2 hodinky a mě to přestává bavit a myslím že nejsem sám toho to přestává bavit. Když se podívám kolem sebe vidím skoro všechny na mobilech a na sociálních sítích, já se snažím dávat pozor kde jsme abych se zvládl vrátit do hotelu sám, ale jak vidím někteří to mají na háku. Prošli jsme celý Londýn a při zpáteční cestě na mě začala padat únava, byl jsem hodně unavený i po té cestě co jsme jeli, chodili jsme 4 hodiny po Londýně, prý jsme ještě neprošli celý Londýn ale nikomu se už nechtělo jít dál. Vrátili jsme se na hotel a na svoje pokoje. Momentálně máme volno do večeře což znamená že máme 2,5 hodin čas. Zul jsem si boty a lehl si do postele, bylo mi jedno že tady je Nick a jde směrem ke mě, zavřel jsem oči a asi po 2 minutách usnul.POV Nick:
Konečně jsme po 4 hodinách přišli na pokoj. První vešel Karl zul si boty a namířil si to směrem do ložnice. Za chvíli jsem vešel taky do ložnice a všiml si že Karl leží na posteli, nevím jestli spal nebo ne. Vzal jsem si náhradní oblečení a šel se vysprchovat. Potom jsem si sedl k televizi a zapl jsem ji, našel jsem nějaký program kde dávali Britain Got Talent (nic jiného mě nenapadlo, ale budu se snažit najít něco jiného) mezi soutěžícími byl aji Čech, bylo vtipné sledovat reakce porodců jakmile zjistili že je z Česka. Takhle nějak jsem to sledoval 2 hodiny, uvědomil jsem si že by jsme měli být zachvili na večeři. Potichu jsem vešel do ložnice a zbudil Karla. Než jsme se nachystali uběhlo 20 minut. Naštěstí jsme na večeři přišli v čas. Byl švédský stůl s já si dal bulku s máslem a sýrem co vypadal jako eidam ale nechutnal tak, k tomu jsem si dal zeleninovej salát alá britská verze. Sedl jsem si ke stolu a čekal na Karla a ještě další dva lidi. U stolu sedíme vždy 4 a jsme jakoby skupina. Když nás učitelé vyzvou že máme někam jít nebo něco udělat vždy se to dělá ve 4. Za chvíli přišel Karl, dal si bulku s nějakou marmeládou (džem kdyby někdo nevěděl). Přišli dva kluci jeden byl menšího vzrůstu hnědé vlasy a druhej byl o kus vyšší než ten menší a měl špinavě blonďaté vlasy. Sedli si a představili se. Ten vyšší byl Thomas a ten nižší byl Toby, na oplátku jsme se my jim představili. Sedli jsme si takto Karl a naproti jsem byl já sedle mě byl Thomas a naproti němu a vedle Karla byl Toby. Já a Thomas jsme byly druháci a Karl s Tobym byly prváci takže jsme se dobře shodli. Dojedli jsme a rozloučili se s klukama. Měli jsme sraz v herně, musel jsem počkat na Karla aby se neztratil, společně jsme došli do herny a čekali co nám učitelé řeknou. ,, Takže žáci na zítra není žádný plán takže se můžete jít projít po Londýně s sebou si vemte nějaké peníze a nabité mobily kdyby jste se náhodou ztratili,, dořekla a rozdala nám její číslo aby jsme ji mohli zavolat kdyby jsme se náhodou ztratili. Dal jsem si ho to kapsy a šli jsme si zahrát nějaké hry co tam byly. Po chvíli jsem viděl Karla jak skoro usíná a já se rozhodl jít s ním na pokoj. Došli jsme na pokoj, Karl si vzal pyžamo a šel se převléct já se převlékl v pokoji. Po chvíli přišel a šel spát, já jsem udělal totéž a usnul jsem. Opět jsme na konci kapitolky I hope you like this. Děkuji za každé ohlasy hvězdičky komenty :)) moc si vás vážím <3

ČTEŠ
Travel School (Karlnap)
FanfictionKarlův sen je už od mala cestovat. Dneska mu je 16 a nastupuje na střední cestovní školu. Jeho sen je dostat se někdy do Británie, protože obdivuje jejich styl staveb. Povede se mu to? To se dozvíte v knížce. Tahle knížka je dělaná podle mého život...