přípravy do Madridu 2/2

109 8 2
                                    

POV Karl:
Nick mě tím pavoukem neskutečně vyděsil. Já nesnáším pavouky, ale je pravda, že jsem mu to měl říct.

Akorát míříme do pokoje, kde si budeme zabalovat věci do toho Madridu. Moc se těším do Madridu, bude to něco jiného než Británie a hlavně, domluvím se tam.

Já si myslím, že jak byl v Británii konverzátor Nick, tak v Madridu budu já, bcs se tam mluví španělsky a já umím španělsky. Konečně budu moct svou španělštinu využít.

Teoreticky bych se mohl domluvit s Quackitym, aby dorazil do Španělska, přece jenom taky se tam mluví španělsky. Jdu mu zavolat.

Šel jsem k mému počítači a zapl jsem ho. Najel jsem na TeamSpeak a viděl jsem tam Quackityho online.

,,Hola amigo, como estas Quackity?,,
,,Hola Carlos, I'm doing fine and u?
,, I'm doing great,,
,,What do you need?
,,Nemohl by si přiletět do Španělska?,,
,,Asi ano, stejně jsem tam chtěl letět za family,,
,,Kdy?,,
,,Hele zítra, už mám objednané letadlo,,
,,We jedeme zítra do Paříže a potom hned do Madridu,,
,, Takže tak za three dny by jsme se tam mohli potkat,,
,,Jo, potom ti zavolám,,
,,Okay, hola Carlos
,,Hola Quackity,,

Položil jsem hovor, vypl jsem počítač a šel jsem se balit.

Ale než jsem začal cokoliv balit nebo dělat, tak jsem si nejdřív musel uklidit pokoj. Dalo se tady sotva projít, takže asi tak.

Jelikož odjíždíme za dva dny, tak začnu postelí. Přeci jen postel musí být vždy uklizena.

Postel měla na sobě nejméně nepořádku, odnesl jsem všechno prádlo ke dveřím a odnesl všechno nádobí, byly tam skleničky, talířky, misky a podobné věci.

Když jsem všechno odnesl, tak jsem tam našel přívěsek, co mi dala moje babička, když jsem se připojil do této rodiny. Byl to moc krásný přívěsek, byl ze stříbra a měl na sobě srdce.

Odnesl jsem ho do mé krabičky "pokladů" a pokračoval jsem. Pokračoval jsem PC setupem, přece jenom musím odnést to nádobí co bylo všude, ty plechovky a flašky od různých nápojů a vyhodit zbytečné papíry.

Tak jsem teda odnesl všechno nádobí a plechovky s flaškami. Následně jsem překontroloval všechny papíry a skoro všechny jsem vyhodil.

Najednou jsem viděl nějakou obálku, otevřel jsem ji a byl tam vzkaz od mé pravé mamky. Mimo toho dopis tam byl ještě malý dárek, prstýnek. Byl ze zlata s nějakými červenými rubíny a u něho stálo "tento šperk se u nás dědil generacemi, prosím chraň tento prsten a následně předej svému potomkovi nebo manželovi" když jsem si to přečetl steklo mi pár slz. Nemůžu uvěřit, že mi tohle stihla nachystat moje mamka ještě před tím než umřela. Moje mamka měla na výběr, buď přežije ona a já umřu nebo ona umře a já přežiji. Vybrala si možnost B. Sice nevím jaká byla, ale určitě byla suprová.

Vytrhl jsem se z mého přemýšlení a pokračoval v úklidu, obálku jsem uklidil na poličku s cennostmi.

Začal jsem uklízet podlahu, ale to jste ještě neviděli ten nepořádek, všude samé oblečení moje a Nickovo, papíry, různé hry od Una až po nějaké chemické experimenty, spousta kabelů, CD přehrávač, HDMI kabely, starý internet a ještě nabíječky od mích starých mobilů.

Začal jsem těma kabelama, všechny jsem si popsal a uklidil do šuplíku. Pokračoval jsem papíry a poslední co jsem uklidil bylo oblečení. Našel jsem v té hromadě takovou pěknou mikinu, já jsem ji neznal, ale jestli je Nickova tak už není, právě jsem si ji přivlastnil. Ostatní oblečení jsem uklidil, vysál jsem, vytřel jsem, utřel jsem prach a otevřel jsem okno.

Když bylo všechno hotový vytáhl jsem si kufr a začal jsem do toho házet oblečení. Na mém seznamu stálo
Spodní prádlo
Minimálně 4x mikinu
3-4x tričko s krátkým rukávem
2x tričko s dlouhým rukávem
2x kalhoty
Nějaké džíny+ sváteční oblečení
Věci na spaní
Hygienu, léky
A pokud půjdeme na fotbal, tak si musím vzít moji šálu jako fanoušek Madridu. (Já se fakt omlouvám, ale opravdu jsem nehledala jestli něco takovýho mají, ale když to má Olomouc tak asi aji Madrid)

Přihodil jsem tam ještě takové méně podstatné věci, jako třeba kostky, papíry a pastelky s tužkami a knížky.

Ještě zítra si budu muset vzít do batohu dvě powerbanky, nabíječku na telefon, sluchátka a tablet.
Nějaké jídlo, pití, léky na nevolnost, eura a již zmíněnou elektroniku.

Zavřel jsem kufr a tím by bylo moje balení u konce.

Tak a jsme u konce guys, já doufám, že se vám kapitola líbila. Budu ráda za každý hlas, koment. Běžte se napít a najíst

740 slov E

Travel School (Karlnap)Kde žijí příběhy. Začni objevovat