Travel School (Karlnap)

Zombie?!

POV Karl:
Zapl jsem si televizi a listoval na co bych se mohl dívat, našel jsem nějakou kriminálku. Měla 24 dílů a 2 řady. Hmm to mám co dělat. Zapl jsem první díl, bylo to dost napínavý, nemohl jsem se odtrhnout od toho to vypnout. Bylo 5:58AM a já začal být dost unavený, chybělo mi ještě 5 dílů, to ještě dokoukam. 7:13AM poslední čas co jsem zaznamenal před tím než jsem usnul. Šel jsem po ulici plné svíček, červených a bílých. Nevěděl jsem kde jsem se to ocitil. Hřbitov to nebyl, ale byly tady svíčky se jmenami. Četl jsem ty jména a najednou jsem tam viděl, Karl Jacobs. Cože!? Proč tady mám svíčku taky, asi o dvě svíčky dál tam bylo napsané Ni-. V tu chvíli mě vzbudil zvonek. Kolik je hodin? 9:23AM, kdo by sem tak brzo chodil? Vylezl jsem z postele a došoural jsem se ke dveřím, otevřel jsem je, spatřil jsem Nicka. Rozeběhl jsem se k němu a objal jsem ho. Už ho nechci nikdy pustit. Je mi s ním příjemně. Cítil jsem, že bych za chvíli usnul v obětí, tak jsem se odtáhl, vzal Nicka za ruku a šli jsme ke mě domů. Následoval mě. Přišli jsme se ke mě do pokoje a Nickův pohled spadl na televizi. Bylo na mě poznat, že jsem šel teprve spát nebo ne? Lehl jsem si do postele a naznačil Nickovi ať si lehne vedle mě, učinil tak a já se na něj podíval prosícím pohledem. Kývl. Opatrně jsem si na něj lehl a zavřel oči, poslední co jsem cítil bylo, že mě začal hladit po vlasech. Usnul jsem. Šel jsem zase po té stejné ulici a viděl svíčky. Četl jsem ty nápisy a uviděl tak sebe a Nicka. Cože!? Co se stalo. Proč tady máme oba svíčky? Šel jsem dál a potkal jsem takovýho zombíka, začal jsem utíkat. Po chvíli jsem poznal, že ten zombík je Nick. Co se tady kurňa stalo? Zastavil jsem se a on mě došel. Začal vydávat zvuky, jako ten z minecraftu. Přiblížil se ke mě, vzal si moji ruku a kousl do ní, zařval jsem bolestí. Vzal druhou ruku a kousl do ní taky, poznal jsem, že není přátelský, začal jsem nanovo utíkat, zombík zrychloval a já naopak zpomaloval, oslabil mě a asi se ho mě dostává ten jeho jed. Doprčic. On byl naopak rychlejší, protože dostal energií ode mě. Už jsem nemohl ani běžet a jen viděl Nicka jak se přibližuje. Začal jsem hrozně rychle dýchat. Byl u mě a já na něj křičel. Nech mě prosím žít, prosím. Nechci umřít. On jen něco zamručel, zakousl se do mě a odešel. Začal jsem upadat do bezvědomí.

POV Nick:
Vzbudil mě Karl, hrozně sebou škubal, nechápal jsem co se děje. Chvíli se takhle převaloval a následně začal zrychleně dýchat. Hladil jsem ho po vlasech a jen doufal že se zklidní. Najednou zařval, jako kdyby ho něco kouslo. Začal jsem s ním třást aby se vzbudil, dýchal ještě rychleji než předtím. Začal něco mumlat a já jsem poznal, že říká něco ve stylu, ať ho nechá žít, že nechce umřít. Achjo tak tohle bude složitější než jsem si myslel. Jeho dech se zklidnil. Začal jsem s ním třást nanovo a tentokrát jsem ho aji vzbudil. Otevřel oči a podíval se na mě. Podíval jsem se do jeho očí, byl tam vidět strach. Odtáhl se na mě odemne a jen na mě koukal. ,,Co se stalo Karle, strašně si sebou škubal,, ,,j-jenom sen,, ,,a můžu se zeptat o čem?,, ,,No prostě ve zkratce si byl zombík a začal mě užírat ruce,, ,,aha, tak proto si říkal, že tě mám nechat žít,, ,, já se strašně omlouvám, že jsem tě vzbudil,, ,,to nic, jsem tady pro tebe,, ,,kolik je hodin?,, ,,11:34AM,, ,, už bysme mohli vstávat,, ,,jestli chceš můžeš ještě spát Karle,, ,,ne to je dobrý, už se mi nechce,, ,, dobře jak myslíš,, Karl se zvedl, když se zvedl zakymácel sebou a rychle se chytil stolu. ,, Seš si jistej, že nechceš už spát,, ,,jo jen se mi zatočila hlava,, ,, dobře,, došli jsem do kuchyně a udělali si snídaňooběd. Najedli jsme se a já začal. ,,Karle slyšel jsem, že v Praze je pouť, nechceš tam zajít?,, ,,Moc rád,, usmál se. ,,Tak za 10 minut sraz u dveří,, řekl Karl a rozeběhl se nahoru. Já jsem si obul boty, dal jsem si sluchátka do uší zapl si svůj playlist a čekal až Karl přijde. Slyšel jsem ránu ,, seš v pořádku,, ,,jo jen mi taky spadl bágl ještě z té Británie,, za nedlouho scházel schody. Měl barevnou mikinu, měl tam fialovou, růžovou, žlutou, modrou. Prostě hodně barev. Slušela mu. Obul si boty a rozešli jsme se směr pouť. Tak jsem opět na konci další kapitoly, děkuji za podporu, hvězdičku koment. Běžte se napít a najíst.

800 slov