Kaori Kuina, dívka, jejíž existence přinese válku, se setkává s Uchihou Itachim, mužem, který bude zabíjet pro mír. Už předtím si vzal tolik životů, tak proč by nemohl vzít i její?
[obsahuje sexuální obsah, přečtěte si podle vlastního uvážení]
うちはイ...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Poté, co cestovali strašlivými lesy, dorazili do Konohy, vesnice, kterou Kuina studovala jako jednu z nejsilnějších v zemi Shinobi.
Itachi uspal každého Jonina, který hlídal bránu, pouhým pohledem. Snadno pronikli do vesnice a Itachi je zavedl do malé lékárny v izolovaném rohu rušné ulice.
"Jste si jistý, že si z nás doktor nebude dělat povyk, darebáci?" zeptal se Kisame, když si prohlížel malý obchod.
"Mohl by se o to pokusit, ale svou práci jsem vždy dělal efektivně," prohlásil Itachi neurčitě, než vzhlédl ke Kisameovi. "Na druhé straně této ulice bude krejčovství. Prosím, kup Fragrance něco nového." S mírným pohrdáním si prohlédl Kuiny oblečení, které bylo na několika místech roztrhané, než odvrátil pohled. "A nedělej rozruch," dodal.
Kisame si ji prohlédl od hlavy k patě, než se zachichotal. "Dobře tedy. Bude to poprvé, co jsem v rámci své mise nakupoval dámské oblečení. Docela změna od mého obvyklého vražedného řádění, ale zní to skutečně zábavně," poznamenal a naklonil hlavu na stranu. "Jaký druh oblečení bys chtěla, Kuina-chan?"
Kuina se pustila Kisama, když se snažila stát rovně sama. "Nejsem vybíravá," odpověděla.
Kisame přikývl. "Výborně. Neboj se, Kuina-chan, znám jeho vkus. Určitě se ti to bude líbit. Tak se uvidíme!" Zamával na ně, a než se ho kdokoli mohl zeptat, rychle klusal ulicí, aniž by šetřil dalším pohledem.
Itachi se díval, dokud Kisame neodešel, a obrátil svou pozornost zpět k lékárníkovi. Pokynul jí, aby vstoupila. Kuina vypadala váhavě, než následovala jeho příkaz.
Uvnitř lékárny byla zaprášená postel a police plné sklenic s léky. Fragrance byliny dusily nos, takže se jí hlava zdála být najednou příliš lehká.
Za pultem se v hromadě starých papírových pergamenů prohraboval starý muž s bílým plnovousem a neuvěřitelně nízkou výškou. Jakmile je uviděl vstoupit, nasadil si brýle na kořen nosu a rychle přešel. "S čím vám mohu pomoci, pane a paní?"
Itachi zvedl obočí, když otevřel ústa, aby něco řekl, ale pak se rozhodl to nechat být. Odkašlal si a ukázal na Kuinu. "Prosím, postarejte se o ní."
Starý muž přikývl a podíval se na Kuinu přes své kulaté brýle. "Samozřejmě." Nahrbil záda a přešel k ní. Silou nepodobnou jeho věku ji přitlačil, aby se posadila na postel. "Podívejme se... Natáhněte ruku a dovolte mi zkontrolovat váš puls, má drahá."
Kuina zaváhala, ale udělala, co jí bylo řečeno. Stařec položil své drsné prsty na její puls a vtiskl je do její kůže. Svraštil obočí a přimhouřil oči hlubokým soustředěním. Uplynula dlouhá doba a nakonec přikývl a skončil se svou diagnózou.
Odstoupil od Kuiny a otřel si ruku, než se podíval na Itachiho. "Není to nic smrtelného, čeho byste se měl obávat, pane."
Itachi jen přikývl, zatímco Kuina, která zadržovala dech, si úlevně oddechla.
