Kaori Kuina, dívka, jejíž existence přinese válku, se setkává s Uchihou Itachim, mužem, který bude zabíjet pro mír. Už předtím si vzal tolik životů, tak proč by nemohl vzít i její?
[obsahuje sexuální obsah, přečtěte si podle vlastního uvážení]
うちはイ...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Itachi cítil, jak v něm hořel hněv na samotou přítomnost Orochimaru. Opravdu si Orochimaru myslel, že si tam přišel přátelsky poklábosit? Bylo naprosto absurdní, když byl jeho řetězec vyrovnanosti na pokraji rozpadu.
Hněv je marná emoce, musel si připomenout.
Když aktivoval svůj Sharingan, zhluboka se nadechl, aby uklidnil svou mysl. "Kde je?"
Orochimarovy oči jiskřily vzrušením, když si olízl rty svým dlouhým jazykem.
"Jaké máš krásné oči," poznamenal a zcela ignoroval Itachiho otázku, když chtivě zíral do Itachiho očí. "A zmínil jsem se, že zraješ jako dobré víno? Sasuke je opravdu velmi krásný chlapec, ale ty jako jeho bratr jsi tisíckrát lepší. Mnohem rafinovanější a mužnější Uchiha, jak jsi skutečně žádoucí-"
"Přestaň blbnout," přerušil ho Itachi tichým a jedovatým hlasem. "Kde je ta Fragrance?"
Orochimaru potlačil smích. "No tak, proč tak vážně? Ber má slova jako kompliment. Jsi opravdu nádherné mistrovské dílo, zvláště to tělo."
Hněv je zbytečná emoce.
Orochimaru cvakl jazykem a zavrtěl hlavou. "Ach bože, proč se na mě tak díváš? No, myslím, že jsem se musel opravdu přepočítat. Nemyslel jsem si, že ti na síle Fragrance bude záležet tolik, abys ji přišel získat sám. Obvykle bys zůstal stranou." Zasmál se. "Samozřejmě se proti tobě nevyrovnám, takže se musím předem omluvit, že jsem ublížil někomu ve tvé péči."
Itachiho oči rostly vztekem. "Kde je?" Jeho hlas se rozléhal celým podzemím.
Orochimaru se usmál a jeho oči se naplnily pobavením. "Je opravdu velmi rozkošná, není divu, že se o to tolik staráš. Věděl jsi, že když jsem poslouchal její sténání bolestí, měl jsem pocit, že poslouchám melodii té nejsladší ukolébavky. A pokaždé jsem sledoval, jak její bledou kůži zbarvuje sytě rudá. Mmnh, tak nádherný pohled. Chtěl bys to vidět se mnou?"
Itachi vyslechl Orochimarův návrh a v tu chvíli vzplanul hněv, který v sobě skrýval.
Hněv je marná emoce, ale do hajzlu s marností.
Naplnilo ho vražedné nutkání, oči se mu červeně leskly a po tváři mu stékala krev. Napínal oči bolestí, když nechal svým Amaterasu zapálit místo, kde seděl Orochimaru.
Orochimarova tvář se skrčila bolestí, když černý plamen pohltil trůn a pohltil ho celého. Instinktivně se vyškrábal na podlahu a křičel v agónii.
"Řekni mi, kde je." zeptal se Itachi naposledy a jeho hlas se rozléhal se silou, která duněla zemí.
Orochimaru kvílel bolestí, když se převaloval a snažil se uhasit neuhasitelný oheň. "Je v žaláři za trůnem, proboha, proč tak vážně!" Zakřičel na Itachiho, když se začal otáčet a odlupovala se mu kůže.
Itachi zavřel oči a zhluboka se nadechl. S tím prošel kolem Orochimaru, který se stahoval z kůže, až ke dveřím za trůnem.
Orochimaru se klouzal po zemi jako had. "Itachi!" zavolal za ním, jeho hlas byl hluboký a bohatý pobavením navzdory stavu, ve kterém byl. "Zdá se, že ti na ní hodně záleží, že? Ale věděl jsi, že každý národ ve světě Shinobi už začíná rozdělovat kvůli její samotné existenci?"
Itachi se zastavil, něco v těch slovech zmrazilo jeho pohyby.
Orochimaru se hluboce zasmál, když viděl, že Itachi zastavil své kroky. "Všichni ve světě Shinobi, všech pět největších národů - Iwagakure, Kumogakure, Kirigakure, Sunagakure a Konohagakure - nasazují vojáky do boje o poslední Fragrance. Jsou ochotni jít do války, jen aby si ji vybojovali."
Itachi sklopil zrak a ostře se nadechl. "Viděl jsem rozsah její moci. Žádný národ by neporušil mír kvůli tak hloupé dívce. Přestaň si hrát."
"To proto, že neporušují mír pro dívku. Porušují mír pro její Kekkei Genkai. Dívka nevyužívá své Kekkei Genkai dobře, proto vnímáš její moc jako bezcennou. Ale pokud tato moc padne do rukou schopného Shinobi jako já, mohla by být vycvičena pro větší věci, dokonce i nemožné, jako je vzdorování osudu. Každý národ tedy povede válku proti sobě, jen aby bojoval za tuto jedinou moc."
Itachi tupě zíral do zdi a probodával ho bezútěšný pocit. "Pak nedovolím, aby ji někdo získal. Pokud chtějí vést válku, ať ji vedou proti mně."
Orochimaru se zasmál. "Tak vášnivé. Ale Itachi, když jsme byli partneři, i já jsem snadno poznal, že jsi nemocný. Kolik si myslíš, že ti zbývá času? Jak dlouho ji můžeš udržet v bezpečí před obrovským světem, který se zaměřuje pouze na ni?"
"Mám své způsoby."
Orochimaru vydal jazykem kývavý zvuk. "Ne. Tentokrát ne. Zdá se, že podceňuješ vážnost situace. Věděl jsi, že válka bude nejen nevyhnutelná, ale také nikdy nekončící?"
"Jak to?" Itachi si zamumlal pod vousy, věděl, že by hada neměl vést dál. Přesto to potřeboval vědět. Cokoli, co se týkalo míru, bylo vždy něčím, s čím nemohl přerušit spojení.
"Pokud jeden národ úspěšně vytvoří lidskou nádobu pro mozek Fragrance, ostatní národy by se pokusily chytit tuto nádobu pro Kekkei Genkai a pak další a další nádobu, je to nikdy nekončící." Orochimaru se v hrdle zasmál. "Ale je tu jedno řešení, Itachi. Jediný způsob, jak zastavit tento cyklus, by bylo, kdyby ji člověk bez tužeb nebo chamtivosti po její moci zabil a spálil její mozek, čímž by na věčnost přestala existovat její Kekkei Genkai - přesně jako to, čeho se klan Kaori pokusil dosáhnout svým zničením. Ale kdo by to udělal, když my všichni jako lidé inklinujeme k chamtivosti a moci. Kdo myslíš, že by to mohl udělat, Itachi?"
Itachi cítil, jak se mu sevřelo srdce, když se přes něj zalil zvláštní nával pocitu, kterým opovrhoval. Ten pocit se nelišil od toho, který cítil, když Shisui zemřel. A nelišilo se to od toho, co cítil, když dostal rozkaz od Danza. Snažil se ho Orochimaru vyprovokovat, nebo mluvil pravdu?
Zhluboka se nadechl a odmítal uvěřit hadím slovům. Pohřbil tu myšlenku vzadu ve své mysli, příliš se bál ji zpracovat, protože věděl, že by ho úplně rozbila.
