Kaori Kuina, dívka, jejíž existence přinese válku, se setkává s Uchihou Itachim, mužem, který bude zabíjet pro mír. Už předtím si vzal tolik životů, tak proč by nemohl vzít i její?
[obsahuje sexuální obsah, přečtěte si podle vlastního uvážení]
うちはイ...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Itachi se opřel zády o zeď, vyčerpaný bojem s Listovým Shinobi. Zdálo se, že Konoha byla upozorněna, že Fragrance je aktuálně v držení Akatsuki, takže několik Anbu na něj a Kisameho zaútočilo plnou silou.
Nebylo to nečekané. Vždy věděl, že každý národ touží po síle Fragrance. Poté, co propukla zpráva o vyhlazení klanu Kaori, bylo nevyhnutelné, že všichni budou v pohybu.
Akatsuki byli vždy rychle na nohou a zdálo se, že on a Kisame byli první, kdo našli přeživší. A nyní byly na jejich záda umístěn terč; stali se cílem světa Shinobi. Ale nikdo nikdy nemohl mít Fragrance, ne když byla v jeho zajetí.
A jakkoli si byl jistý svými schopnostmi, jeho výdrž byla vždy otřesná. Po několika dnech nepřetržitého boje potřeboval několik hodin klidného odpočinku před úsvitem.
Avšak pokaždé, když se chystal usnout, mučivé mňoukání z Fragrance mu píchalo do uší. Zhluboka se nadechl a zachoval klid, i když bylo dost nepříjemné, že by ho rušila ze spánku poté, co několik nocí po sobě vyměnil za odrážení nepřátel pro ni.
Nakonec, neschopný ignorovat ty zvuky, prudce otevřel oči a úplně se vzdal spánku.
Pohlédl na Fragrance a jejich oči se okamžitě setkaly. Zamrkala na něj a ze rtů jí unikl ostrý dech.
Její kulaté hnědé oči se značně rozšířily, jako by viděla ducha. Zavřela je a přetáhla si deku přes hlavu, když se k němu otočila zády.
Zvedl obočí a pozoroval ji. Pořád slyšel její tiché sténání, které znělo, jako by ji něco bolelo, a strašně ho to zneklidňovalo. Vždy pohrdal slabostmi a tato Fragrance byla ztělesněním citlivosti a slabosti.
Kdyby ji jeho nadřízení tolik nehledali, už by to s ní dávno vzdal. Její síla a její existence mu nikdy nepřišly na mysl jako něco relevantního, i když byla stejně ubohá jako Sasuke.
Třásla se pod přikrývkou jako nějaký vyděšený králík, který se schovával před predátorem.
Itachi si podrážděně povzdechl. Po dlouhém přemýšlení se přinutil vstát a přešel k místu, kde ležela.
Protože to bylo jeho poslání a byl zvědavý, proč je tak hlučná, rozhodl se ji zkontrolovat.
Byla k němu zády, a jakmile ucítila jeho blízkost, ucukla, než ztichla.
Itachi se u ní přikrčil. Promnul si oči, aby se zbavil únavy, a odkryl z ní její přikrývku. Napjala se a zůstala strnulá.
Bez dlouhého přemýšlení po ní sáhl a nedbale jí položil ruku na čelo. Ale místo toho, aby se dotkl něčeho, co by vypadalo jako kůže, se prudce probudil, jako by se právě dotkl ohně. Podíval se dolů na její třesoucí se tělo. Obličej měla pokrytý suchými slzami, rozmrzelé hnědé vlasy měla přilepené k obličeji a krku, které byly nasáklé potem.
Svraštil obočí, jak nevzhledně slabá vypadala, a najednou nevěděl, co má dělat. Bylo vzácné, že by byl ve svých postupech bezradný. Stejně vzácné však bylo, že by byl postaven do pozice, kdy by mohl udržet něco křehkého naživu.
Zůstal nehybný, když upadl do dilematu. Nechtěl se jí dotknout, protože nevěděl, jestli ji jeho dotek nezlomí. A nechtěl ji nechat v tomto stavu, protože se zdál příliš vážný na to, aby se vzpamatovala sama.
Zatnul čelist a nenáviděl momentální nejistotu, která ho přemohla. Když se vyskytl problém, nechtěl do toho zasahovat. Proto se po chvíli postavil a otočil se, aby ji nechal být.
Ale než stačil udělat jediný krok, natáhla se, popadla ho za okraj kalhot a zatahala za něj. "V-vodu," její hlas praskl, chraplavý a namáhavý.
Itachi se podíval do jejích neživých očí a polkl. Ten pohled byl tak nevkusný. Nevěděl, proč ho tu noc všechno tak znepokojovalo. Obvykle nebyl soudný, ale možná to bylo proto, že výraz v jejích očích mu připomínal jeho malého bratra. A pohrdal známostí, kterou mu to přineslo.
Pevněji sevřel čelist, aby potlačil zvláštní pocit, který v něm stoupal, a přešel k pultu. Nalil hrnek vody a podal jí ho.
Popadla jej, ruce se jí třásly, vylila polovinu obsahu vody, než se ji pokusila spolknout do hrdla, což se sotva podařilo.
Než se na něj podívala se slzami v očích, zakašlala a udusila se vodou. "N-Neříkal jsi..." promluvila a prolomila napjaté ticho. Její slova byla vytlačena v přerušovaných slabikách, které zněly téměř jako blábol. "Život mi dal druhou šanci? P-Proč mám pocit, že zemřu?"
Itachi se na ni skepticky podíval. "Život se rodí, život umírá," zamumlal. "Život je boj. To, že jsem řekl, že ti život dal druhou šanci, neznamená, že o ni nemusíš bojovat."
"Chci žít. A-Ale já už nemůžu bojovat..." Když se držela přikrývky, odmlčela se a po tvářích se jí koulely slzy.
Itachi odvrátil pohled od její ubohé tváře. "Pokud máš zemřít, k mé velké nespokojenosti nakonec nelze vzdorovat osudu."
Vzhlédla k němu a oči se jí rozšířily strachem. Ale pak se její výraz zkřivil do výrazu, který vypadal skoro naštvaně. Přikryla si deku přes hlavu, jako by už nechtěla poslouchat jeho slova.
Itachi nad jejím počínáním zvedl obočí, nebyl si zcela jistý, co si o tom má myslet. Jednoduše řekl tato slova, aby ji utěšil, ale zdálo se, že to zhoršilo její náladu. Krátce se na ni podíval, než si povzdechl. "Co teď?" zamumlal si pod vousy. "Nejsem zvyklý vídat takové lidi. Dej se dohromady, Fragrance."
Zaťala pěsti na přikrývku a zvedla hlavu. "Doktor," poznamenala. "Vezmi mě k lékaři."
Zhluboka se nadechl, naklonil hlavu ke stropu a přemýšlel o svém postupu. Nakonec si povzdechl. "Přísahám, kdybys nebyla Fragrance..." Odmlčel se, nemohl se obtěžovat dokončit větu, protože věděl, že ona bude stále Fragrance bez ohledu na to, kolik hrozeb by vyslovil.
Než přešel k místu, kde spal Kisame, promnul si rukou obličej a kopl ho do zad.
Kisame vykřikl a zpříma vystřelil. Popadl svou Samehadu a zběsile se rozhlížel. "Kde? Kde je nepřítel?"
Itachi si odkašlal, aby si vysloužil Kisamovu pozornost. "Jsou Fragrance obvykle takoví, nebo jsme udělali něco špatně?"
Kisame zvedl obočí. "Co tím myslíš?"
Itachi se zhluboka nadechl a lehce zavrtěl hlavou ve snaze přinutit se, aby byl plně vzhůru.
