Kaori Kuina, dívka, jejíž existence přinese válku, se setkává s Uchihou Itachim, mužem, který bude zabíjet pro mír. Už předtím si vzal tolik životů, tak proč by nemohl vzít i její?
[obsahuje sexuální obsah, přečtěte si podle vlastního uvážení]
うちはイ...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kuina sotva dokázala stát sama, když ji bolest hlodala v kostech. A zpočátku, když začali bloudit lesem, Itachi vypadal, že je v pořádku a ona mu jen zprostředkovávala oporu. Ale pak v polovině jejich mučivé chůze náhle vykašlal krev a ztratil veškerou sílu.
Okamžitě zpanikařila. Adrenalin jí proudil tělem, když ji přemohla nově nalezená síla. A nějak je dokázala odtáhnout po bahnité cestě a našla jeskyni, která vypadala obyvatelně. Popotáhla, když oba vklopýtali dovnitř.
Pomohla Itachimu posadit se ke stěně jeskyně. Její dech se zadrhával, když také klesla na kolena. Ztěžka oddechovala, když se podívala na Itachiho.
Stále vypadal tak královsky jako předtím, ale jeho tělo bylo vyčerpané. Na tváři držel neplodný klid, když si prsty otíral krev z obličeje. Ve stínu jeskyně vypadal jako socha dokonale vytesaná z kamene.
Chytil se za těžkou ránu na rameni, v očích mu přetrvávala jemná bolest a Kuině se zastavilo srdce. Byla to její chyba, že se zranil. Kdyby se jen vyhnula tomu hloupému kunai, nemusel by za ni dostat ránu. A v tu chvíli nevěděla, jestli má děkovat sama sobě nebo se proklínat za to, že je Fragrance.
Itachi byl vždy mocný a impozantní z toho, co viděla během jeho života. Vypadal také silně a choval se silně, ale před ní teď vypadal téměř zranitelně.
Popotáhla, když cítila, jak ji v očích pálí slzy. "Promiň," zamumlala a prolomila ticho mezi nimi.
Krátce na ni pohlédl, než odvrátil pohled. "Proč?"
"Kvůli mně ses zranil," zamumlala a zaťala pěsti, když se snažila zadržet slzy.
Nic na to neřekl, ale kvůli jejím slovům se mu ve tváři objevilo jemné podráždění. Zajel si rukou do mokrých vlasů, sčesal je dozadu a začal si svlékat promočený plášť Akatsuki. Rychle udělal znamení rukou a zapálil oheň uprostřed stísněné jeskyně. Mihotavý plamínek osvětloval malý prostor a tiše tančil, když dovnitř vanul vánek zvenčí.
Odložil plášť, aby uschl, než si svlékl zakrvácenou košili, odhalil své natržené svaly a hlubokou ránu na rameni.
Kuina vytřeštila oči a už při pohledu na krvavou ránu se jí udělalo nevolno. Čelisti se mu sevřely a jeho pohled potemněl, když se držel rány a snažil se zastavit průtok krve.
"Já-Itachi," vydechla a její hlas byl sotva slyšitelný. "Proč jsi musel přijmout tu ránu? Jen proto, že jsem Fragrance-"
"Jen buď zticha," řekl a hlas se mu vyškrábal z hrdla. "Místo toho, abys kvůli tomu brečela, pomoz mi ošetřit ránu."
Kuina si odfrkla, zadržela slzy a rychle přikývla. Váhavě se přiblížila k Itachiho zastrašující podobě. Když byla dostatečně blízko, odvážila se ještě jednou podívat na jeho ránu. Dech se jí zatajil nad množstvím krve, které vytékalo.
