Kaori Kuina, dívka, jejíž existence přinese válku, se setkává s Uchihou Itachim, mužem, který bude zabíjet pro mír. Už předtím si vzal tolik životů, tak proč by nemohl vzít i její?
[obsahuje sexuální obsah, přečtěte si podle vlastního uvážení]
うちはイ...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Kuina si moc z toho, co se stalo minulou noc, nepamatovala. Věděla jen, že se obávala Itachiho nemoci. A byla stržena svými emocemi, které byly živeny nocí, a rozplakala se před ním. Oči měla nyní oteklé a červené jako připomínku toho, jak trapně se musela chovat.
Nadechla se čerstvého ranního vzduchu. Ale místo toho jí nos naplnil pach hlíny a deště, doprovázený jemným pachem krve, až se jí udělalo špatně od žaludku.
Kuina zadržela potřebu zvracet a pohlédla na Itachiho postavu před sebou. Vypadal úplně uzdravený, chodil s elegancí a sebevědomím. Každý jeho centimetr byl neposkvrněný, jen jeho rozcuchané vlasy a krví potřísněný plášť značily, že nedávno bojoval.
Když se na sebe podívala, stáhla obočí k sobě. Na rozdíl od něj špína a krev potřísnily téměř každý centimetr jejího potrhaného bílého oděvu. Hnědé vlasy měla spletené do neučesaných uzlů, na které byl škaredý pohled. Modřiny a řezné rány, jak od výbuchu, tak od včerejšího nočního chaosu, kazily její bledou pokožku a pálily intenzivní bolestí.
A ačkoli měla pocit, že bolest nikdy nezmizí, po celé noci agónie jí tělo otupělo. Dokázala chodit sama, aniž by ji někdo nesl, i když stále musela na Kisameho házet celou váhou svého těla, aby se udržela.
Z nějakého důvodu si na to Kisame, který byl vždy vůči ní spíše ponižující, nestěžoval. Kuina na něj čas od času vzhlédla, aby zachytila jeho pobavený pohled, jak ji sleduje. Nevěděla, co se děje, ale způsob, jakým měl tak znepokojivě dobrou náladu, v ní vyvolával strašnou úzkost.
A nakonec, neschopná to déle snášet, se kousla do rtu a vrhla na něj pohled. "Proč se na mě tak díváš?" Vyhrkla.
Kisameho úsměv se rozšířil, než se rozesmál. "Jen jsem přemýšlel, myslím, že se mi začínáš líbit, maličká Fragrance. Jak se jmenuješ?"
Zvedla na něj obočí, okamžitě podezřelá z jeho úmyslu. "Kaori Kuina."
"Ach, jaké roztomilé jméno. Kuina-chan, myslím, že budeme skvělí přátelé," řekl Kisame, když se pro sebe usmál.
Kuina přimhouřila oči. Z toho, co si pamatovala, vždy její přítomnost nenáviděl a při každé příležitosti hrozil ukončením jejího života. Přátelství, které se v té chvíli snažil chovat, ji začínalo děsit. Kuina mohla být chráněna celý život, ale i ona věděla, že lidé se nemohou přes noc tolik změnit.
"Proč se najednou chováš hezky?" Zeptala se, když analyzovala jeho výraz, zda nemá nějaký skrytý záměr.
Kisame se potutelně usmál, než pokrčil rameny. "Jen jsem si myslel, že když zůstaneme na této cestě spolu, mohli bychom také upustit od našich malých předsudků, souhlasíš?" - aniž by jí dal čas na odpověď, pokračoval - "takže... kolik je ti let? Vypadáš dost mladě."
Když si ho intenzivně prohlížela, naplnilo ji podezření. Zubatým úsměvem jí pohled opětoval a ona nakonec pohled s povzdechem odvrátila. Nebylo to tak zlé, že se s ní tento žraločí muž chtěl spřátelit. Byla by vlastně šťastná, kdyby to myslel vážně.
"Je mi devatenáct," odpověděla po chvíli ticha.
Kisame přikývl, než se podíval na Itachiho. "Tomu chlápkovi je jednadvacet."
"To vím," řekla Kuina bez obalu. "A?"
Kisame zkroutil rty. "Co si o něm myslíš?"
Kuina se podívala na Itachiho postavu před sebou a mírně zvedla obočí. "Je velmi trpělivý, ale stejně tak i chladný a lhostejný."
"Ach, je to tak?" Kisame se zasmál, když zíral před sebe, pobavený konverzací. "Co jeho vzhled? Co si o tom myslíš?"
Kuina vrhla na Kisameho pohled, nebyla si zcela jistý, kam si myslí, že tím míří. Povzdechla si, když se podívala před sebe, nechala jeho otázku proniknout do svého nitra.
Aby byla upřímná, ve skutečnosti moc nepřemýšlela o tom, jak Itachi vypadal. Neměla čas pozorovat takové detaily, když se musela starat o větší věci, jako je přežití.
Ale z jejích letmých pohledů na něj by řekla, že opravdu vypadal rafinovaněji než kterýkoli muž, kterého kdy viděla - ne že by toho v uzavřeném poli s ibišky viděla hodně. A podle toho, co viděla z letmých pohledů na jeho minulost, se zdál být docela oblíbený i u žen.
"Tak co říkáš?" Kisame pokračoval, když upadla do dlouhého přemýšlení.
Pokrčila rameny. "Vypadá dobře - velmi elegantní. I když si myslím, že je to jen věc jeho klanu."
"Myslíš?" Kisame udělal zvuk jazykem, než se zasmál. "Tak co se stalo minulou noc?"
Při jeho otázce ji přemohl zvláštní pocit a srdce jí bušilo rychleji. Svraštila obočí, když ten pocit rychle setřásla. "Moc si toho nepamatuji. Oba jsme byli velmi zranění a já jsem mu obvázala ránu. Poté se všechno jen rozmazalo. Pravděpodobně jsem usnula. Co s tím?"
Kisame s úsměvem přikývl. "Je to tak? No, jak divné. Tak jak to, že když jsem vešel do jeskyně, přitulila ses k Itachimu a spala pevně v jeho náručí, zatímco byl polonahý?"
Kuina vytřeštila oči a její tvář zrudla. "Co?"
"Ach, ty si nevzpomínáš? Tak to je škoda," řekl přes svůj chrčivý smích, když se podíval na její neocenitelný výraz. "Tvůj obličej je celý červený, Kuina-chan. Zeptám se tě na něco, jsi do něj zamilovaná?" Ukázal na Itachiho. "Chci říct, že to není moc překvapivé. Je to zatracený Uchiha, zdá se, že každá dívka je do něj zamilovaná, kamkoli jdeme."
Kuina polkla, když se podívala na zem. "Nedělej si domněnky. Někdo jako on je příliš nedotknutelný. Myslím, že někdy se ho dokonce bojím."
Kisame přikývl. "Je to tak?" Naklonil hlavu na stranu. "Dává to smysl. Ten chlapec zmasakroval svůj klan ve třinácti letech, má ty impozantní oči a vždy byl odtažitý a nemilosrdný. Během dlouhých let, co jsem byl jeho partnerem, jsem ho sotva viděl vyjádřit jakýkoli jiný výraz než chlad a hněv. Nikdy jsem ho neviděl, aby si k sobě někoho pustil, tedy kromě minulé noci, jestli víš, co tím myslím." Mrkl a pokračoval ve svém pobaveném smíchu.
Kuina se na Kisameho zamračila. "Nevím, o čem mluvíš." Povzdechla si a odvrátila se od něj. "Už se mnou nemluv. Nechci s tebou mluvit."
Kisame se dál smál. "Dobře, dobře, cokoli si přeješ, Kuina-chan. Teď tě mám opravdu rád, takže ti to pro jednou dovolím."
