Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Znám vás a vím, že největší potíže děláte mně."
~•᪥•♡︎•♕︎•♡︎•᪥•~
Později toho dne se spolu sešli Thalia, Elrond, Gandalf, Thorin, Bilbo a Balin ve velkém sálu, který byl osvětlený pouze měsíčním světlem.
Potřebovali pomoct s mapou, jenže byl Thorin až moc tvrdohlavý a nechtěl mapu předat, aby si ji mohl pan Elrond prohlédnout. Jediná osoba, která ji mohla přečíst.
,,Naše věci nemusí elfy zajímat." Dohadoval se Thorin. ,,Proboha Thorine, ukažte mu tu mapu." Rozčiloval se Gandalf. Měl dost jeho tvrdohlavosti.
,,Je to dědictví našeho lidu, mám ji chránit a s ní i její tajemství."
,,To je ta tvrdohlavost trpaslíků. Vaše pýcha způsobí váš pád. Stojíte tu před jedním z mála, kteří tu mapu umí přečíst. Ukažte mu tu mapu." Řekl Gandalf.
I Thalia věděla, že potřebují s mapou pomoct a kdyby to bylo ni ní, okamžitě ji Elrondovi půjčí, aby jim mohl pomoct.
Jenže její strýc byl prostě jiný a nedůvěřoval žádnému elfovi.
Thorin nakonec neochotně vytáhl mapu a předal ji Elrondovi. Pan Elrond ji otevřel a podíval se na ni.
,,Erebor. Co vás na téhle mapě zajímá?" Ptal se Elrond. ,,Akademický zájem. Jak víte tyhle staré písemnosti obsahují skrytý text. Čtěte ve starém trpasličím jazyce, že?" Řekl Gandalf dřív, než mohl Thorin něco říct.
Přece jen nikdo nemusel vědět, jaké jsou jejich záměry. Zvláště ne někdo, kdo by s tím jistě nesouhlasil.
,,Kirth ithil." Elrond zvedl mapu a podívala se proti měsíci.
,,Měsíční runy." Uvědomil si. ,,Ovšem. Snadno se přehlédnou." Řekl Gandalf. ,,V tomto případě je to pravda. Měsíční runy lze přečíst pouze ve světle měsíce, ve stejné fázi a ve stejném ročním období, kdy byly napsány." Potvrdil Elrond.
,,A přečtete je?" Zeptal se Thorin.
Všichni se přemístili na okraji skály, vedle které byly vodopády, mapa ležela na malém, kulatém a kamenném stole, kde na mapu padaly přímé paprsky měsíčního světla.
,,Tyhle runy byly napsány o Svatojánské noci, za světla srpku dorůstajícího měsíce před téměř dvěma sty lety. Jakoby vám bylo souzeno přijít do Roklinky. Osud stojí při vás Thorine Pavézo, dnes svítí právě takový měsíc."
Mraky odhalily měsíc a na mapě se začaly objevovat modře psané runy. ,,Postav se k šedému kameni, až zaťuká Drozd a zapadající slunce, posledním paprskem Durinova dne ukáže na klíčovou dírku." Přečetl pan Elrond a podíval se na Thorina, který mlčel.
,,Durinova dne?" Zeptal se Bilbo. ,,Začátek Trpasličího nového roku, kdy se naposledy na obloze ukáže měsíc ještě za slunce." Vysvětlil Gandalf.
,,Špatná zpráva. Léto mine a Durinův den brzo přijde." Řekl Thorin a Thalia mu položila ruku na rameno. Ještě měli dost času se dostat na horu. ,,Ještě máme čas." Uklidňoval Thorina Balin.
,,Čas k čemu?" Zeptal se malý zmatený hobit. ,,Abychom našli vchod. Musíme stát přesně na správném místě, přesně ve správou dobu. Tehdy a jen tehdy lze dveře otevřít." Vysvětlil Balin.
,,Tak to je váš záměr? Vstoupit dovnitř hory?" Zeptal se Elrond.
,,A co má být?" Zeptal se hrubě Thorin. Jak jinak. Pomyslela si Thalia. Před elfy nikdy nebude milý.
,,To by někdo nemusel považovat za moudré." Řekl pan Elrond a vrátil Thorinovi mapu.
,,Jak to myslíte?" Zeptal se Gandalf. ,,Nejste jediný strážce, který by chtěl ohlídat Středozem." Odpověděl Elrond a začal odcházet.
Thalia se trochu zamračila. Nechápala, co tím myslela, ale bylo jí jasné, že nikdo z trpaslíků se nevzdá a svůj domov získají zpět.
Thalia si povzdechla a trochu zakroutila hlavou, než se vydala za zbytkem výpravy.
Sice jim byly nabídnuty pokoje, ale všichni chtěli zůstat spolu, takže zůstali v jednom. Byl dost velký, takže jim to nevadilo.
Vstoupila do pokoje a šla se posadit vedle svých bratrů, které objala kolem ramen.
,,Tak co jste zatím stihli provést?" Ptala se a až moc dobře znala své bratry. ,,Co by jsme měli provést?" Oplatil Fili.
,,Jste mí bratři a já vím, že rádi děláte potíže." Řekla, než jim rozcuchala vlasy. ,,My a dělat potíže?" Ptal se Kili, zatímco si upravoval své vlasy. ,,Jak tě to napadlo, drahá sestro?" Zeptal se tentokrát Fili.
Thalia trochu pobaveně zakroutila hlavou, než jim rozcuchala vlasy.
,,Znám vás a vím, že největší potíže děláte mně." Řekla a vzpomněla si, že když byli malí, rádi ji otravovali a zkoušeli na ni své "vtipné" kousky.
,,Zůstaneš tu s námi?" Zeptal se po chvíli Fili. ,,Ne. Vzala jsem si vlastní pokoj. Aspoň neuslyším to vaše otravné chrápání." Žertovala a její bratři se na ni uraženě podívali.
I když věděli, že je to pravda a Thalia si také dělá srandu. Nikdy jí to nevadilo a byla na to zvyklá.
,,Hej, Bombure chytej!" Zakřičel Bofur a hodil Bomburovi nějaký kousek jídla. Bombur ho chytil, lavička pod ním zavrzala a hned na to se rozpadla a Bombur spadl na zem.
Všichni se začali okamžitě smát, včetně Thalii, která byla dost pobavená.
Byla ráda, že měl každý dobrou náladu. Tedy prozatím, protože nevěděli, co je čeká, co na ně číhá.
Ani ne chvíli na to se k nim přidal Thorin i Balin.
,,Tak co?" ,,Pozítří za úsvitu odcházíme." Oznámil Thorin a věděl, že každý z trpaslíků si zaslouží odpočinek.
A také Thalia, která se se svou zraněnou nohou nemohla pohybovat jako ostatní. Ne, že by na to myslela.
Thalia věděla, že čím míň na to bude myslet, tím míň ji to bude bolet. Prostě to bude ignorovat a chovat se, jakoby ji nic nebolelo.
I když bolest byla skutečně mírnější díky bylinám. Za což byla Thalia ráda. Možná byla na bolest zvyklá, ale stále ji cítila.
,,No nic pánové, už půjdu pomalu spát. Tak ráno a dobře se vyspěte." Řekla Thalia nakonec, vstala a vyrazila do svého pokoje, kde se převlékla do dlouhé noční košile, aby se ji pohodlněji spalo.
Potom si ještě rozpustila cop a lehla si do postele.
Byla ráda, že si může konečně odpočinout a někde jinde, než na tvrdé zemi. Přestože byla zvyklá.
