Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nehledě na to, že milujete svou práci, máte pár blízkých přátel a Slunce září jasně na obloze, tak přijde bod zlomu, kdy vás přestane bavit každodenní život.
Já jsem tenhle pocit v jednu chvíli prožíval, ubíjelo mě dělat každý den to stejné, chodit do práce a přemýšlet, jak je vlastně život na hovno a chtěl bych ho žít jako úplně jiný člověk.
Taehyung mi tuhle myšlenku ovšem zničil.
Náhle mě ranní vstávání bavilo, s nadšením jsem chodil do práce, bavil se s Jinem a poté strávil chvíle s mým partnerem.
Je až zarážející, jak může být život náhle tak krásný, pouze díky němu.
Týdny ubíhaly, blížilo se konec léta, ale počasí bylo stále krásné a obloha se pyšnila se svou blankytně modrou barvou.
,,Líbí se mi." vyslovím.
Nacházeli jsme se v obchodním centru, nerad chodím na podobná místa, ale již byla potřeba si pořídit nové oblečení a vzhledem k tomu, že mě doprovodil Taehyung, tak to nebylo takové utrpení.
Podíval se na můj výběr, letmo si projel látku a mykl se svým obočím.
,,Kraťasy?"
Věnoval mi překvapený pohled, já nesměle kývl a jeho nepatrný úsměv, který měl celou tu dobu, se náhle rozšířil. Naklonil se ke mně, věnoval mi polibek do vlasů a sám od sebe začal hledat moji velikost.
Oblečení si nechal u sebe a pomalým krokem jsme rozešli dál.
,,Musíš si ale dávat pozor na sluneční paprsky, Jungkookie." podotkne.
Jako plastický chirurg měl přehled, ale to já též, vím co smím a ne. Nechtěl jsem mu ovšem odpovídat tímhle stylem, pouze jsem kývl a po chvilce se ztratil v kabince, abych si mohl oblečení vyzkoušet.
Po několika minutách jsem se začal zkoumat v zrcadle, tělem mi projel ten známý pocit nejistoty. Moje jizvy vykukovaly pouze lehce, avšak pokud si sednu, tak budou vidět úplně.
Nuceně jsem se pousmál do odrazu, když Taehyung nepatrně odkryl závěs a na jeho rtech se objevil úsměv. Bez ostychu vstoupil ke mně, objal kolem pasu a svou hlavu položil na mé rameno.
,,Jsi nádherný jako vždy." vysloví.
Mé srdce se ihned ozvalo, tělem mi projel hřejivý pocit a moje tváře lehce zrudly. Jsme spolu pouze měsíc, ale za tu dobu mě naučil přijímat komplimenty, tedy aspoň od něho.
Dodnes mám problém jim uvěřit, okamžitě se mi v hlavě ozve kdyby poplach, na jazyku se mi objevují protesty, ale nevyslovím je nahlas.
