„Doktore, je mu něco?" „Nic mi není" odpověděl jsem za doktora a ruku si stáhnul k tělu. „Blahopřeji pánu pekel". Zmateně na něj hledím a koukám na ruku, kde mi měřil tep. „K čemu" optal se Belzebub a přicházející Black. Strážci už byli také kolem nás. „Pán pekel čeká dalšího nástupce" usmál se, jako kdyby vůbec o nic nešlo. „Co to říkáte doktore, spletl jste se, to musí být omyl". Vykrucoval jsem se z toho. To musí být špatně. Už je to několik týdnu, co jsem nespal se Samem. „Lucifere, to je skvělá zpráva!" křiknul Belzebub a zubil se snad jako nikdy.
Než jsem se nadál, stál jsem tváří tvář Samovi, který právě něco řeší. „Same, měl bych ti něco říct". „Teď nemám čas, nepočká to?" „No vlastně nepočká". „Asi bude muset, zrovna teď řeším důležitý trest pro někoho, kdo ubližoval, obíral o peníze, zabil a někoho dostal na vozíček". „Na jak dlouho to vidíš?" optal jsem se a lehce kopnul špičkou bot do země. „Možná na pár dní, jelikož měl komplice". „Tak dlouho?" „Sám dobře víš, jak je důležité dát náležitý trest". „Ale Same-" „Do háje Lucifere, prostě pár dní počkej! Přece tě to nezabije!" křiknul po mě a v jeho očích se značil stres i zloba zároveň. Samozřejmě na něm byla vidět i únava, které nedává pozornost. „Promiň, že jsem tě rušil". Otočil jsem se na patě a zmizel v pekelném kouři.
Stavil jsem se u doktora, aby mi udělal rentgen. „Doktore, chtěl bych si nechal udělat rentgen a zjistit v jakém týdnu jsem". Pověděl jsem klidně a usedl na divné lehátko. „Ovšem Lucifere, lehněte si a vytáhněte triko. Nelekněte se, lehce to zastudí". Já triko povytáhl a trochu se zachvěl, když na mě položil studený gel. „Tak tady to máme. Podívejte" pootočil obrazovku mým směrem a já viděl malinkého tvorečka. „To je on?" moje slzy mi zaplavovali oči, ale nechtěl jsem je pustit ven. „Chcete vědět, zda to bude dívka, nebo chlapec?" „To mohu?" „No ovšem". Pověděl radostně a zkoumal tvorečka přes obrazovku. „Chci vědět, co to bude" prohlásil jsem hrdě. „Podívejte, vidíte tady tohle?" poukázal na zvláštní čárku. „Ano" „To dokazuje, že to bude chlapec. Podle jeho srdíčka je velmi silný". Pověděl s úsměvem a začal mi čistit břicho ubrouskem. „Takže budu mít syna?" ještě jednou jsem se optal a neubránil se velkému úsměvu. „Přesně tak, pokud vydržíte tak minutku, předám vám fotku z rentgenu". Usadil jsem se a upravil si triko. Takže já čekám dalšího syna, proč jsem tak šťastný? „Ohledně otázky, ve kterém týdnu jste, tak jste v osmnáctém týdnu", pověděl a podal mi fotku. Jen jsem poděkoval s úsměvem a vydal se pryč.
Zbytek dne jsem přemýšlel, jak to mám říct Samuelovi.
Než jsem se nadál uběhlo pár dní. Všem jsem zakázal o tom zmínit jen slovíčko. Můj postoj při tomto rozkazu byl velmi důstojný a přesto neverbální.
ČTEŠ
Volba
FantasyV dnešní době má každý svého chráněnce. Chráněnec je druh zvířete, který vás doprovází všude. Ať už chcete nebo ne, bude stále po vašem boku. Představuje naši podstatu, povahu, budoucí život. Prostě nás. Chráněnci samy přichází, jakmile se dítě dost...
