Volba

-27-

Ben mi vyprávěl můj první život, poté i ty lidské. Moje myšlenky rotovali snad tak, jako nikdy v životě.

Řekl mi pár základních kouzel, kdyby se náhodou něco stalo, také mi řekl, že bych v lidském světe moc dlouho zůstat neměl. Důvod mi neřekl. Nevynechal také, abych o tom nikomu neřekl. Křídla jsem si schoval a šel zpět do svého pokoje.

Sotva jsem došel ke dveřím, aniž bych vložil klíče do zámku, sami se rozlítli a kolem krku se mi pověsil Samuel s Blackem. Nevydal jsem ani hlásku a už jsem ležel na zemi i s nimi. „Bráško!" naříká Black mačkajíc mou ruku. „Luku, konečně si tady, chtěli jsme tě jít hledat" vypustil ze sebe Sam a stále se ke mně tisknul. „Můžete mě prosím pustit?" zkusil jsem je ze sebe sundat. Jen Samuel se pustil, Black vůbec, byl jako klíště. Chytl jsem lépe Blacka a posunul ho od sebe, vstal jsem a poté si vzal Blacka do náruče. Pevně mě objal, já vešel do pokoje, kde na Samuelovi posteli seděli jeho tři bratři a před nimi na zemi čtyři panteři a Nik. Ihned se rozeběhl, jakmile mě zahlédl. Snažil jsem se udržet na nohou, když po mě skočil. Moc dlouho u mě nevydržel a poté se trochu odtáhnul. Začal mě různě očichávat a jako kdyby lehce zavrčel. Jeho oči zbělali. Blacka jsem pustil na zem, a i on se trochu odtáhnul. „Blacku, co je?" natáhnul jsem k němu ruku, ale on uhnul. „Luku" postavil se Dark a hned na to Sun s Cloudem. Přistoupili blíže, Samuel mezitím posadil Blacka na postel a něco mu tam říkal. Poté mu nasadil sluchátka, podal mobil s nějakou hrou a já viděl jen ty tři, jak stojí naproti mně. „Luku, poznáváš nás?" optal se Sun. „Jo poznávám, co je vám?" „Nám? Viděl si-" „Ehm" zamručel Dark a tím vytrhnul z věty Clouda. „Luku, řekni mi, co si pamatuješ jako poslední, než si se probudil v nemocnici" optal se Dark. Samuel přistoupil blíže a také začal poslouchat. „Běhal jsem" řekl jsem lehce a nadále mlčel. „Seš si jistý?" chytl mi čelist a zahleděl se mi do očí. Lehce jsem syknul. Nik začal vrčet, ale jen co se na něj Dark podíval a rukou k němu napřáhnul, stáhnul se. „Co to máš s očima" řekl naštvaně. Hleděl jsem do všech přítomných očí. Jejich pohled ukazoval nevěřícnost až zlost. „Co by", cuknul jsem s hlavou, takže mi pustil čelist, ale byl o dost naštvanější. „Kdo si" naštvaně řekl Sun a chytl mi jednu ruku. Cloud druhou a já se jim snažil vymanit. Dark mi dal pěstí a já jen kvíknul. Můj pohled skončil na Samuelovi, který zmateně hleděl, ale jeho oči vykazovali lítost. „Jsem Luk" moje nevrlost ze mě musela být přímo cítit. „Luk má červené oči, takže kdo si", jejich stisk na mých rukou sílil. Zahledím se do jeho očí a hledám v něm tu milost, kterou kdysi jen zářili. Bylo to všechno pryč. Zhluboka se nadechl. „Alae" pověděl a přede mnou se ukázal Dark s čistě bílými křídly a nad hlavou bílou svatozáří, ale přesto jeho výraz se nezměnil. Hned na to, to pověděl i Sun s Cloudem. „Kdo jste?" zděšeně na ně hledím a zmateně kmitám pohledem z jednoho na druhého. „Same..." kvíknu a prosím ho pohledem. „Alae" řekl smutným tónem, a i on přede mnou stál s křídly a svatozáří. Začali se mi lámat kolena.