Pohled Davida
Momentálně jsme v O2 aréně v Olomouci kde máme za pár minut koncert. Věci už máme na hotelu a byli jsme předtím i na obědě. Přípravovali jsme se na jeviště a Mery se mi zdála nervózní. Roman si mě pořád hlídal a trochu i Mery.
D: ,, Klid, nemáš důvod být nervózní." přišel jsem k ní a obejmul jí. Snažili jsme se aby to vypadalo přátelsky. Někdo z těch lidí by to mohl pustit na veřejnost. Nevěřím všem těm lidem tady.
R: ,, David, máš tu rodiče." hned na to jsme se s Mery od sebe odtrhli. Přišla moje máma, táta, ségra Terka a..Nina. To snad ne. Ten táta mi to dělá schválně.
Mar: ,, Davídku..tak si to užij." dala mi pusu na čelo. ,, A ty taky Mery, je to pro tebe poprvé. Musíš být nervózní, že ?"
D: ,, Děkuju mami."
M: ,, Jsem..hrozně nervózní."
T: ,, To je normální, kdybych tenkrát Davida poprvé nevytlačila na pódium, tak by tam asi ani nešel." zasmála se Terka a já se cítil trapně. Tohle kromě nás dvou nikdo nevěděl.
M: ,, To fakt ?" usmála se a pohlédla na mě.
D: ,, No...jo.. a divíte se ? Je to stres, ale jakmile to jednou překonáš tak jsi za vodou." podíval jsem se na Mery.
K: ,, Určitě to oba zvládnete." řekl suše. ,, A přijela tě s námi podpořit i Nina."
N: ,, Ahoj Davide, ráda tě zase vidím."
D: ,, Já tebe ne. Proč tu jsi ?"
K: ,, Davide ! Nebudeš se aspoň trošku chovat normálně ?" nadával mi otec. Už jsem chtěl něco říct, ale Terka mě předběhla.
T: ,, Řekl pravdu. A vůbec..nechápu co tu chce. Davida podvedla, připravila se o něj sama. Svojí vinou. Takže si myslím že by bylo nejlepší kdyby odešla. Nikdo jí tu nechce."
Všichni jsme mlčeli. Nina mě vraždila pohledem.
Mar: ,, Jdeme si sednout, pojď Karle." chytla ho za ruku a společně s ním a Terkou odešli.
N: ,, Měla bych u tebe šanci kdyby.." podívala se znechuceně na Mery. ,,..se tahle Mery, neobjevila v tvém životě ?"
D: ,, Ne, tebe jsem odepsal už dávno. Ta písnička Love yourself..to bylo mířený na tebe. Zazpívám jí jako první abych ti jí připomenul, co říkáš ?"
N: ,, Není třeba." řekla podrážděně a zase se obrátila na Mery. ,, Jestli si myslíš že z tebe bude hvězda, tak se pleteš. Nezvládneš to být slavná a úspěšná a dokážu ti, že David nepatří k tobě. Ale ke mě."
D: ,, Zmiz ! Romane !" zavolal jsem na něj.
R: ,, Tak pojď Nino." chytl jí jemně za rameno.
N: ,, Nešahej na mě, pitomej Rusáku." rozčílila se, ale hned ho následovala k východu. Mery vypadala ještě nervóznější.
M: ,, Asi..má pravdu. Co když na to.."
D: ,, Ne, Mery." chytil mě za ruce a díval se mi do očí. ,, Ty na to máš. Snaží se tě vystresovat."
R: ,, Dvě hodiny. David. Musíte tam jít." řekl Roman.
M: ,, Ne..já tam nemůžu..nemůžu." brečela a začala se klepat.
D: ,, Mery." podíval jsem se na ní zoufale. ,,Ty tam musíš jít. Ty lidi chcou i tebe, né jenom mě."
M: ,, Ne." vzlykla. ,, Já tam nejdu."
R: ,, David. Už musíte !" tlačil na nás Roman.
Mery tam stejně v tomhle stavu nemůže. Ubrečená, po tváři jí teče řasenka. Mě se líbí i takhle, ale takhle nemůže před publikum.
D: ,, Fajn, už jdu." vzal jsem do ruky mobil a Terce poslal SMS ve které bylo jenom MERY. Byla moje dvojče a snadno jsme si rozuměli i beze slov. Doufal jsem že dá Mery nějak dohromady a pošle jí pak za mnou na pódium.Vstoupil jsem na pódium. Všichni začali jásat a křičet. Usmál jsem a šel k mikrofonu. Poděkoval jsem jim za to přišli a nějaký kecy okolo a přešel k omluvě.
D: ,, Omlouvám se že tu se mnou není Mery, má trošku stres a..
Fanynka(Fa): ,, My chceme Mery !" hlasitě zakřičela. ,, Mery !" a všichni ostatní se k ní přidali. Byl jsem z toho v šoku.
(Dav fanoušků)Df: ,, Mery ! Mery ! Mery !"Zvládne Mery vystoupit ?
ČTEŠ
Až na vrchol slávy
FanfictionMery je obyčejná osmnáctiletá studentka co právě dokončila gympl. Je velice chytrá a nádherně zpívá. Touží být zpěvačkou a proto se přihlásí do jedné pěvecké soutěže. Kvůli trémě nepředvede svůj obvyklý výkon a neprojde ani konkurzem. Jenže jeden z...