Až na vrchol slávy

Budu tě milovat tak či tak

No: ,, Pane Hofbauere, prozradíte nám kdo je ta slečna s Vámi ? Snad vaše nová přítelkyně ?"
D: ,, To ne." zasmáli jsme se se ségrou
,,Tohle je moje dvojče Terka."
Na další otázky jsem pro její bezpečí neodpovídal. Stejnak do pár dní o ní zjistí skoro všechno. Za chvíli jsme šli dovnitř, kde už byl větší klid, protože tam už tolik novinářů nepustili.
Vevnitř jsme se pustili a šli vedle sebe. Oba jsme si oddechli. S Terkou jsme šli do sálu, kde jsme podle nějakého mladého kluka usedli na "svá místa", která nám přidělil. Nějakou dobu to trvalo, Terka se nudila tak se dívala do mobilu, zatímco já netrpělivě vyhlížel Mery. Po pár minutách přišla. Měla rozpuštěné vlasy, červené šaty a byla strašně hezká. Přišla s Adamem, ale za ruce se nedrželi, jen šli vedle sebe a usmívali se. Nějaká žena jim ukázala na jejich místa. Dvě řady před námi.
M: ,, Děkujeme." řekla Mery a šla s Adamem ke svému místu. Těsně před tím než se posadila se na mě podívala. Strnula na jednom místě a dívali jsme se na sebe. Ségra mě praštila do ramene.
T: ,, Nezapomeň dýchat." uchechtla se.
Mery se vzpamatovala. Zatřásla hlavou a Adam se zasmál. Chtěl něco říct, ale zarazila ho.
M: ,, Mlč a nic neříkej !" řekla mu důrazně a sedli si.

Předávání cen mi přišlo že trvá hrozně dlouho. Nemohl jsem se uvěřit že jsme se konečně dívali k mojí kategorii co se týče zpěváků. Celé to moderovala Saša se svým kolegou Lukášem.
S: ,, Cena za píseň roku."
L: ,, No a my prozradíme už za chvíli kdo jí získá a odnese si jí dneska domů."
Saša otevřela obálku a společně s Lukášem do ní nahlédli. Oba se usmáli.
S: ,, Letos bylo opravdu hodně krásných písní. Já sama se přiznám, že by bylo těžké kdybych měla vybrat jen jednu jedinou."
L: ,, Ale diváci hlasováním pomocí SMS o jedné rozhodli."
S: ,, A tou písní je.."
L: ,, When You're Gone od Hofa." řekl Lukáš a sálem se ozvalo tleskání a jásot lidí.
Pořád jsem ten šok, že to jsem já ještě pořádně nezpracoval a už se pomalým krokem blížil si vzít cenu.
S: ,, Gratuluju." potřásla mi rukou a dala mi cenu.
L: ,, Gratuluju." taky mi poblahopřál.
Řekl nějakých pár slov a pak Saša udělala něco, co jsem nečekal.
S: ,, Davide, když jsi vítěz slyšela jsem, že prý připravuješ novou píseň zase o.."
D: ,, Ano." skočil jsem jí do řeči. Nechci aby to všichni věděli že je to zase o Mery. A s Romanem si to vyřídím. Nechápu že to propálil.
L: ,, No a nechceš nám kousek zazpívat ? Jako takovou ukázku ?"
S: Tady je za námi kytara nebo i klavír, přesně dělaný pro tyhle příležitosti." ukázala na něj. Opravdu asi dva metry za mnou byl klavír a kytara. Nemohl jsem říct ne, bylo by to divný.
D: ,, Tak dobře, proč ne." usmál jsem se a snažil se nedat na sobě znát jak jsem nervózní.
L: ,, To jsme moc rádi. Tak prosím, je to tvoje."
Šel jsem k němu a publikum zajásalo a někteří začali i tleskat. Byli nadšení že jim zazpívám kousek něčeho nového, co ještě není zveřejněno. Vzal jsem si do ruky kytaru a sedl si na malou stoličku co tu byla. Lidé utichli a mě se zdálo, že je v sále hrobové ticho. Začal jsem hrát na kytaru.

Pohled Mery
Nějak jsem po tom co se Saša málem prořekla tušil že je to další písnička o mě. David chvíli hrál na kytaru a pak začal zpívat.
Are we gonna make it ? Is this gonna hurt?
(Zvládneme to ? Bude to bolet ?)
Takže je to o mě. Protože na tu první větu jsem se ho ptala při rozchodu. Brzy jsem pochopila co tou písní myslí. Loučí se definitivně se mnou. Smiřuje se s našim rozchodem. Skoro jsem se rozbrečela. Už se mnou nechce nic mít. Všechno jsem zkazila. Myslela jsem, že mě už nemiluje, ale to co zazpíval mě vyvedlo z omylu.
I will love you either way
(Budu tě milovat tak či tak)
A já ucítila aspoň malou naději, že ještě není všechno ztraceno.

Budou konečně zase spolu ?