Kapitola čtvrtá

275 8 9
                                    

,,Uděláme si krásný den, ano?" Zeptal se Aiden s úsměvem na tváři. Přikývla jsem a znovu cítila jak mi na krku začíná dělat znaménka lásky. Jo to je celý Aiden. Dokáže být někdy pořádně.. No v náladě. Zasmála jsem se. ,,Je ti jasný že kdyby tohle měl být celý den, tak budu na další dny už úplně v háji?" Aiden se na mě podíval a jenom se nevinně usmál.

Přemýšlela jsem, jak krásný den bychom si jen mohli udělat. ,,Nepojedeme se podívat na Bee a Ryana? Přece jenom ráda by nás viděla. Když si není jistá tím co k němu cítí." Promluvila jsem ale Aiden se na mě hned podíval. Sakra.. Až teď mi došlo že jsem prozradila její tajemství.

,,Brooklyne se bojí si cokoliv začít s Ryanem? Co je tohle za sračku lásko? Ryan je férový muž, on by nepodvedl, není hajzl." Díval se mi do očí. Z toho teď nevybruslím. Já jsem fakt pitomá. Bee mě zabije až to Aiden řekne Ryanovi.

Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla, pak i vydechla. ,,Prosím neříkej mu to. Bee si nejdříve chce všechno ujasnit. A až pak mu to celé chce říct. Navíc Ryan nesmí spěchat. Ona ani vlastně nikdy nepoznala jaké to je milovat nebo být tou kterou člověk miluje. Rodiče ji zemřeli a její teta byla kapitola sama o sobě. Donedávna měla za hlavní podporu a nejlepší kamarádku mě. Já ji celou dobu podporovala a pomáhala. Nikomu jinému si o pomoc neřekne. Spoléhá sama na sebe, jelikož ji to naučila její teta." Aiden se jen usmál. To je dobré znamení.. Teda.. Doufám že to je dobré znamení.

,,Tak dobře lásko. Neřeknu mu to. Vlastně je to jejich věc i když by to měl Ryan správně vědět, tak to nechám až mu to Brooklyne řekne sama. Nebudu se jim do toho plést." Usmál se na mě a přitáhl si mě do objetí. Na tváři jsem měla velký úsměv, jako kdybych byla malá holka co právě od rodičů dostala svoji oblíbenou panenku. Tak přesně jsem se cítila.

**********

,,Dáte si někdo víno?" Promluvil Ryan a podíval se na nás s úsměvem. ,,No tak.. Já klidně můžu, nebo ty si chceš dát, zlato?" Podívala jsem se na Aidena a čekala co mi řekne. ,,Jen si dej. Já si pak dám až doma." Mrkl s úsměvem na mě. Bee celou tu dobu mlčela. Ryan se na ní podíval na tváři měl starostlivý výraz. Ani trochu se mi to nelíbilo. Bee byla většinou usměvavá a plná štěstí.

**********************************
Aby jste pochopili situaci - tohle je doba, kdy se Ryan a Bee seznamovali. On ji už v tu chvíli měl rád, cítil něco víc akorát jak už bylo vysvětleno v prvním dílu - její rodiče zemřeli a teta ji nikdy tu rodičovskou lásku nedala.

Tady aspoň vidíte pohled z druhé strany, než z pohledu samotné Bee. 🥰

No a teď mě jedna věc dost rozesmutnila co mi napsala doktorka do mého výpisu ze zdravotní dokumentace, který musím dát v úterý učitelce ve škole. A akorát se mi chce z toho brečet...

Tessie

Nekonečná důvěra ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat