Kapitola osmnáctá

195 6 16
                                    

Gwen se na mě otočila, usmívala se. Její úsměv byl tak nakažlivý, že jsem se začal smát. ,,Jestli si myslíš že myslím na to, že půjdeme do naší ložnice a pomilujeme se tak to ani náhodou. Já nechci riskovat že bychom ublížili prckovi." Mrkl jsem na ní s usmevem. Gwen jen přikývla a svou ruku položila na mou tvář.

,,Já to chápu a souhlasím s tebou." Poté spojila naše rty. ,,Musíme vymyslet jméno pro prcka ať mu nebo ji neříkáme prcku." Zasmál jsem se a Gwen přikývla na souhlas. Začal jsem nad tím jménem přemýšlet. Samozřejmě pro holčičku i pro kluka, jelikož na zjištění pohlaví je brzy.

Pro holčičku mě napadlo Rebekah. ,,Co takhle dát holčičce jméno co se mi líbilo už když jsem byl malý?" Gwen se mi podívala do očí. ,,A to je jaké? Jen aby to nebylo třeba.. Amara. Nebo i třeba.. Kaitlyn." Zazubila se na mě. Zavrtěl jsem hlavou. ,,Co Rebekah?" Usmál jsem se. Gwen se na mě usmála a přikývla. ,,Tak jo. Nebo když to bude kluk, mohl by to být buď Garrett, nebo Connie, nebo-li Connor." Ty jména se mi líbila. A to obě. Když by Gwen. Hrála později i druhé dítě a byl by to třeba druhý kluk, nebo první kluk, tak bych mu dal jedno z těch dvou jmen.

,,Garrett a Connor zní krásně." Usmál jsem se na ní. ,,Rebekah taky." Objala mě a já ji objetí hned oplatil. ,,Miluji tě. Budoucí paní Smith." Zazubil jsem se. Gwen Dowe Smith. Zní to nádherně. A lépe než Hill. Nemůžu se dočkat, až budeme s Gwen manželé.

【 O sedm měsíců později

Každým dnem jsem pozoroval jak Gwen rostlo její bříško, kde nosila naše miminko. Zrovna teď byla už asi v osmém měsíci, který se pomalu, už blížil ke konci. Za celou tu dobu co jsme s Gwen chodili na kontrolu, tak se nám prcek nechtěl za žádnou cenu ukázat.

,,Doufám, že dnes se nám ukáže. Snad to zase nedopadne jako minule, kde nám ukázal jenom zadek." Zasmála se Gwen. Seděli jsme spolu v čekárně a já měl jednu ruku položenou na jejím kulatém a krásně velkém bříšku.

Ze dveří vyšla sestřička s úsměvem na tváři. ,,Vy budete Smithovi." Přikývl jsem, pomohl Gwen se zvednout a šli jsme k její doktorce. ,,Ráda vás zase vidím, slečno Gwen, pane Smithe. Tak se znovu zkusime podívat na ten váš poklad. Dnes si myslím, že by se mohl ukázat." Usmála se víc doktorka a já hned pomohl Gwen lehnout si na to lehátko.

**********************************
Fakt doufám, že se vám celá knížka bude líbit, tak jako se líbí mě a mým kamarádům. ❤️ A je tu taková jedna malinká informace - 21.8. jsem začala psát tuhle knížku 21.9. je dopsaná 🥺❤️

Mám vás ráda zlatíčka moje ❤️

Tessie

Nekonečná důvěra ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat