Kapitola dvacátá třetí

190 6 14
                                    

,,Ta opice křičí, jako kdyby jí na nože brali. Co jí zase je? To dostala?" Přišel za mnou Aiden a jen se mračil nad tím, že Clarie chytla nějaký blbý záchvat zuřivosti. Jako kdyby měla vzteklinu. A to nepřeháním. ,,Jsem rád, že se Connor umí už sám ozvat a taky zvýší na ní hlas, ale proč sakra na něj řve ona?" Ptal se dál Aiden. Pokrčila jsem nad tím rameny. Connor řeší to, že ho Clarie asi před rokem během jejich vztahu podvedla. Ale to si nechám radši pro sebe.

Nechci se jim do toho úplně šťourat. Ještě by se na mě mohl náš syn naštvat a to já nechci. Za to mi ta příšera nestojí. ,,Jdu ta-" Než vůbec Aiden stihl odejít, přišla jsem k němu a začala ho líbat tím jsem ho zastavila v jeho rozhodnutí, aby odešel za Connorem a Clarie. Ti dva si to musí vyřešit spolu. Nikdo nemá právo se jim do jejich vztahu motat. A už vůbec ne, vlastní rodiče. Je to jejich věc.

,,Nechoď za nimi. Máš tady přece mě." Tiše jsem mu zašeptala mým svůdným hlasem do ucha a doufala, že to zabere. Znám ho přes dvacet let. Takže vím, co na něj zabírá.

Všimla jsem si, jak mu oči potemněly. Zabralo to. Nevyšla jsem ze cviku. A to je vlastně dobře. Na jednu stranu, ovšem. ,,Můžeš si se mnou v té naší posteli dělat co chceš." Zavrněla jsem tiše. Teď se mu v očích objevily jiskřičky. Nejenom, že jsem v nich viděla lásku, kterou mi každý den dokazuje, ale i touhu. Chtěl to stejně, jako já. A proč mu to nedat? Alespoň zapomene, že chtěl jít za Connorem a Clarie.

,,To se mi líbí, paní Smith." Ušklíbl se, vzal mě do náruče a odnesl do naší ložnice. Jakmile za námi zavřel dveře, zamkl a začal mě líbat. To si nechám líbit. Já to Brooklyne říkala, že doma mám zvíře. ,,Máš štěstí, že ty stěny jsou tlusté. Jinak by naše děti zaslechli něco, co by určitě nechtěli slyšet." Zašeptal tiše a od mých rtů si udělal cestičku k mému hrudníku.

Usmála jsem se, ruce mu položila na tváře a tím ho přiměla aby se mi podíval do očí. Úsměv mi oplatil a začal líbat na rty. Poté mě shodil zády na postel a lehl si nade mě, ale tak aby mě nezalehl, znovu se zmocnil mých rtů.

,,Jsi dokonalá." Zašeptal. ,,Mám v tobě silnou a nekonečnou důvěru, miluji tě Aidene. Já jsem tvá, ty jsi můj." Zašeptala jsem mu nazpět a usmála se.

**********************************
Zbývá ještě jedna kapitola, poté bude epilog který je 25 kapitola. 🥺❤️ Jsem zvědavá na vaše názory zlatíčka moje. 💓

Tessie

Nekonečná důvěra ☑Kde žijí příběhy. Začni objevovat