Rebel Justin Bieber (opravuje se)

To nemůžeš!!

Z pohledu Am:

Když jsem chtěla zabočit do jiné chodby tak jsem na svém zápěstí ucítila silný stisk který ani zdaleka nepatřil Justinovi....

Než jsem se stačila vzpamatovat tak jsem byla odvlečena do nějaké prázdné třídy kde už se nějakej ten pátek neučí díky rekonstrukci

Vyděšeně jsem se podívala na dotyčného. Co po mě proboha furt chce? Bojím se ho nebudu lhát.

,,Nech mě být! Pusť mě!" zařvala jsem na Codyho a snažila se mu vyškubnout. Ale marně

,,to nebude tak lehký krasotinko" nechutně se ušklíbl. Nejradši bych mu plivla do jeho nechutného obličeje ale to bych se asi už ani nenadechla

Nic jsem neříkala jen na něj nenávistně koukala. Nechtěla jsem aby poznal že mám z něho strach

,,říkal jsem že to nenechám jen tak. Pořád je Bieber na vrcholu a to se mi nelíbí" mluvil blízko u mého obličeje. Ví vůbec co je to ústní voda?

,,Nemysli si že ten čas co jsem vám nechal jsem nevyužil. Celou tu dobu jsem totiž přemýšlel a chtěla by jsi vědět nad čím?" zasmál se a hned pokračoval ,,Přemýšlel jsem jak bych už toho Biebera mohl konečně zničit" zase se odmlčel. Bože to je nemocnej člověk měl by si skočit na psychinu a rovnou tam už i zůstat

,,a nakonec jsem na to přišel a to přes tebe!" řekl zase ,,tajemně". Jak to jako myslí? Hovno přese mě! Přesemě ti akorát nakopu prdel!

,,ty ho prostě opustíš a to ho zničí nadobro" Cože to řekl? Opustím? Jen přes mojí mrtvolu!

,,jak si tím můžeš byt tak jistej? NIKDY opakuju NIKDY ho neopustím jasný?" zavrčela jsme na něj zkrz zuby ale on se zasmál. WTF?

,,ale opustíš a víš proč? Protože jestli ne, tak ten tvůj milovanej by taky mohl přijít o život" teď jsem se zase zasmála já i když uvnitř jsme měla strach

,,sám dobře víš že na Justina nemáš a že kdyby chtěl tak už jsi dávno tuhej ty!" znovu jsem zasyčela. Nevím kde se to ve mě vzalo ale prostě teď jsem naštvaná a mám veliký strach. Strach o Justina

,,Vůbec nevíš co já dokážu! Jednoduše.....ty se sebereš a bez rozloučení opakuju bez rozloučení odletíš někam pryč. Mezitím on se bude trápit a nakonec ho prostě zničím a to jednoduchým způsobem který vědět už nepotřebuješ" řekl jasně. To nemůže myslet vážně jako!!

,,Co si vůbec myslíš? Mě od Justina neodradíš chápeš to! Já ho neopustím!!" už jsme zařvala. Pil mi krev!

,,Ne?" zasmál se ,,tak v tom případě se s ním můžeš rozloučit, brzdový hadičky nevydrží věčně" znovu se nechutně usmál. Cože to řekl? Tak jestli jsem předtím říkala že je zralej na psychinu tak to není pravda.......on je přímo zralej na vězení!!

,,To nemůžeš!!" zakřičela jsme a slzy se mi draly ven z očí ale vydržela jsem to

,,ale můžu. Nikdo mi to nedokáže! Nikdo nebude mít podezření na ucvaknutý hadičky v jeho autě. Všichni si budou myslet že to byla vada auta, pouze náhoda. Než se stačí tvůj přítelíček nadát bude už někde v příkopě bez známky života" a to byla poslední kapka. Rozbrečela jsem se. Nemohla jsem to už vydržet. Nemůže přece jen tak.....to nejde! Nesmí se Justinovi něco stát! Prostě nesmí!

,,Ne! Nedělej to prosím! Ne!" slzy mi tekly po tvářích. Nemohla jsem nic dělat byla jsem zoufalá a můj strach se víc a víc zvětšoval

,,ty mu přece můžeš zachránit život, stačí jen odejít. A místo aby umřel se jen psychicky zhroutí, srazí ho to na kolena a já si jen budu užívat pohled na něj. Oba dobře víme že si jeho všechno, že jedině ty mu doopravdy dokážeš ublížit, jsi jeho slabej bod! A o to mi jde takže co si vybereš?" říkal to s takovou radostí a já nemohla uvěřit že někdo takový vůbec existuje. Cítila jsem k němu neskutečný odpor