,,Tak jsme tu" Vydechne Mimi a odhodí klíče do košíčku a jde hlemýždím krokem až do ní málem narazím do koupelny.
Já si to spokojeně zakotvím v zavěsném křesle až se to podemnou propadne. Neobejde se to bez Martinusova smíchu tak na něj ukážu prostředníček. Ať mi dá laskavě pokoj a zabalím se do teplé deky co tu má Mimi když jí je zima ,nebo přijde na ní to dobré období ,kdy mě Martinus rád otravuje, jestli nemůže spát semnou.
Jaspi si to tu opatrně prohlídne a já si upiju ze svého kafe. Nevadí mi když se chovám před ním dětinsky aspoň nejsem nervózní i můj bratr se tak chová hlavně když jsme sami.
Objeví se v mém klíně mistička s brambůrkami a já se podívám na bohyni která si sedne do houpacího křesla které taky visí trošku ve vzduchu. ,,Miluju tě Mimi" Děkovně se usměju a Tinus se zamračí a varovně přimhouří oči.
Odfrknu si nad tím a začnu se ládovat. Než mi zaskočí brambůrek tím co vyjde z Mimi. ,,Nechceš nám něco o sobě říct Jaspi? Ráda bych tě poznala lépe" Nevinně se usměje. To si dělají snad srandu..
,,No...tak jsem Jasper Hale a je mi 18 let. Jak už víte můj táta dělá s vámi písničky a mě to třeba taky baví. Někdy jsem zkoušel napsat, nazpívat a upravit své písničky ,ale stejně by to bylo na nic" Dostane ze sebe a já ho ze zájmem poslouchám a uvažuju nad možnostmi.
,,Ale to je úžasné" Nadšeně vypískne Mimi. ,,A nechtěl by jsi s klukama se pobavit o tvých písničkách? Mohlo by je to zaujat" Co mají ti dva za lubem? Takhle se Mimi nechová jen tak. ,,Tak klidně" Pokrčí jemně rameny a opatrně si vezme brambůrek z mističky.
,,Mám takovou intimnější otázku máš někoho?" Zastavím svou ruku v pohybu a podívám se nejdřív na ní a potom na vyděšeného bruneta. ,,No. Ehm... Vlastně jo...Mám přítele" Vysype ze sebe a nám třem spadne brada na zem a mě se vysypou brambůrky do klína. Zakleju a vyndám je.
Není pochyb ,že se budou vyptávat kdo to je a vím ,že u něho ani nemám šanci. Ano možná se mi líbí ,ale sakra proč já mám furt smůlu. Zvednu se a odejdu do koupelny, kde se zavřu a zapnu vodu v umyvadle, kde si dám pod kohoutek ruce a opláchnu si obličej.
Nemůžu být na něj hnusný. Nemůže za to a to ,že jsem protivnej musím nějak ovládat ,protože on je takový tišší typ, který by byl nejraději v knihovně ,nebo v pokoji ,kde by si psal písničky. Já bych ho svým chováním akorát vyděsil a odehnal.
Možná můžeme začít jako kamarádi a až mi bude víc věřit bude to v pohodě. Nadskočím když někdo zaklepe a já si oddechnu. ,,Dále" Pustím toho člověka dovnitř a sednu si na okraj vany.
,,Hele Macu jsi fakt v pohodě?" Optá se můj bratr a zavře za sebou dveře. Nemůžu mu lhát, on na mě vidí všechno a pozná když lžu. ,,Jo. Něco se děje ,ale nemusíte mít starosti" Mávnu nad tím rukou. ,,Líbí se ti Macu" Pomalým krokem jde ke mně.
Zasměju se falešně nad tím co řekl. ,,Prosím tě Martinusi nemluv blbosti" Uchechtnu se. ,,Já mluvím ,ale vážně. Viděl si se? Vše co děláš dokazuje ,že se ti líbí. Když je ve tvé přítomnosti tak se začneš potit a jsi víc nervózní a k tomu zpívání ti přeskočil hlas kvůli němu. Vím ,že ty se dokážeš zamilovat rychle a , že ti Liam ublížil ,ale můžeš se zase zamilovat. Znovu a lépe." Dřepne si ke mně a já se na něj podívám. ,,Stejně někoho má a já ani nevím jestli to je pravda. Možná ho crushuju ,ale nemůžu to přiznat." Zamumlám.
Martinus se pousměje. ,,Jenom stačí být sám sebou a ono se časem ukáže. Možná jim to neklape." Mrkne mě a poplácá mě po koleni. ,,Proč mi připadá ,že mi je furt 16?" Pozvednu pobaveně obočí. ,,Protože to tak občas vypadá" Neodpustí si poznámku a já mu vlepím pohlavek.
Lepšího bratra jsem si nemohl přát.
Tak jsem nakonec něco napsala <3
Feel like I'm in paradise 💫🏳️🌈
ČTEŠ
Love is Love /Marcus Gunnarsen/
FanfictionJe krásné být mezi lidmi kteří jsou stejní jako vy. Rozumí si spolu a nenádávají si jako někteří chytráci. Kolem mě hraje hlasitá hudba a zpívající lidé si užívají své volnosti. Nikdo nemá žádné narážky ,že jsme jiní a musíme se jít léčit. Před očim...