Love is Love /Marcus Gunnarsen/

/🧡🔥7🔥🧡/

Podívám se na svůj fešný outfit na dnešní akci. Musím říct ,že se mi to povedlo, ne jako minule ,když mi musel vybírat oblečení Martinus.

Pohlédnu na hodinky na levé ruce. Je čas vyrazit. Seberu své švestky ,které potřebuju a odejdu. Dnes budou mít Tinus s Mimi dům pro sebe ,jelikož jdu s Jaspim na "rande" ,kde bude okolo nás hodně gayů. Lepší místo jsem si fakt nemohl vybrat.

•

Mám takový pocit ,že se tu cítím jako doma. Všichni jsou stejní jako já. Akorát má nervozita je z něčeho jiného. Mám blbý tušení,že se něco stane. Tenhle den se musí podařit.

Pohledem přejedu všechny lidi ,až se zastavím u menšího bruneta ,který stojí před Starbucksem. Rovnou za ním vyrazím. Musím říct ,že se pěkně vyfešákoval. To můj bratr, třeba, musí mít vše naplánované ,aby měl správný outfit ,který musí ladit. Už ho úplně slyším vedle sebe.

Zastavím se u něj a mile se usměju. Hlavně klid Marcusi a nic nepokaž. ,,Ahoj" Pozdravím ho a jemně obejmu. Nemohl jsem si všimnout ,že chvilku nemohl odtrhnout ode mě zrak. To mě těší. Sám jsem si s tím dal práci.

,, Ahoj" Zamumlá mi do ramene. Pane bože, ta elektřina mezi námi je úžasná. ,,Všechno v pořádku?" Prohlédnu si ho.

,,Samozřejmě. Je to tu pěkný a ta hlasitá hudba. Je příjemné být v takové společnosti. To jsem dlouho nezažil" Přizná a sčervenají mu tváře. Začnu pomalu téct nad jeho roztomilostí. Zmůžu se jenom na úsměv a přikývnutí. Pěkný dojem Gunnarsene.

Koupíme si něco k pití a taky nějakou tu menší duhovou vlajku. Což mi připomíná ,že to musím zařadit do své sbírky. Protože mám všechny velikosti vlajek u mě v pokoji. Škoda ,že jsem jednu nevzal s sebou. Ale co se dá dělat ,že? Upiju si z kelímku ,kde je mé jméno a přidám se s Jaspim k dalším lidem ,kteří zpívají nějaké písničky.

Někdo mi poklepe na rameno a já se na něj otočím. Trošku teda pohled přesunu dolů a uvidím jednu holku s naším náramkem Marcus&Martinus. Takže fanynka ,ale je mi nějaká povědomá. ,,Ahoj Macu!" Vypískne a obejme mě. Jenom zamrkám a dopne mi ,že to je Hannah. Tu jsem potkal na téhle slavnosti před 2 roky a docela jsme si popovídali. ,,Ahoj Han" Usměju se a taky ji obejmu.

,,Vůbec jsem nečekala ,že tady budeš ,ale je dobře ,že tu jsi" Nevinně se zaculí. ,,Jsi tu s někým?" Pokračuje dál v konverzaci. ,,Ano jsem. S kamarádem" Přikývnu a za to si zasloužím úšklebek. Ježiši. Proč jsou vždycky všichni tak perverzní? ,,A kde je?" Porozhlídne se a já se přidám. Kde je? Vždyť tu před chvílí byl.

Zahlédnu ho u jednoho stánku s pitím. ,,Ooo tady se někdo zamiloval. Hodně štěstí Macu a ráda jsem tě viděla" Rychle ze sebe vychrlí tak ,že ji skoro nerozumím a když pochopím význam jejich slov tak je pryč. Oddechnu si. Ptám se jenom jediným slovem. Proč?

Určitě šla za svou přítelkyní. Hannah je bi ,ale přeju jí to. Myslím ,že ta její se jmenuje Molly nebo tak.

Chvilku nechám své myšlenky plout v mé mysli. Je fakt krásné být mezi lidmi kteří jsou stejní jako vy. Rozumí si spolu a nenádávají si jako někteří chytráci. Kolem mě hraje hlasitá hudba a zpívající lidé si užívají své volnosti. Nikdo nemá žádné narážky ,že jsme jiní a musíme se jít léčit. Před očima vidím barevnou vlajku jak vlaje na obloze a já se konečně cítím hrdý a volný , nemusím se stydět za to co jsem. Doufal jsem ,že vše bude v pořádku dokud do mě nestrčí nějaký kluk a nakonec uslyším hlasitý výstřel a výkřik nevinných lidí.

Nevěřícně se rychle rozhlédnu a uvidím některé lidi na zemi , kteří krvácejí. Vykulím nad tím oči a zakriju si uši nad dalším výstřelem. Kterej kretén?? A tím výstřelem mi něco došlo. Kde je Jasper?!

Doprdele! Já věděl ,že se něco takového stane!

Jsem totální kretén!

,,Jaspi!" Zakřičím mezi výkřiky. Donutím své nohy k pohybu a uteču někam ,kde by mě nemohl neznámý střelec dostat. Pohledem kmitám po všech bolestných a ubrečených tvářích. ,,Jaspere!!" Zařvu a konečně ho uvidím ležet v bezvědomí ,mezi lidma.

Rychle se mojí flashovou rychlostí dostanu k němu a dřepnu si. ,,Ne. Ne. Ne." Zavrtím hlavou a začnu ho plácat po tvářích.

Sakra!

Svlíknu si košili a přitisknu mu jí k jeho noze. ,,Tohle mi nedělej Jaspi. Tohle ne prosím." Začnu ho prosit a začnou mi slzet oči. Já jsem fakt debil. Zavrtím hlavou. Ne. Složit se můžeš potom. Teď ho musíš zachránit a i ostatní. Zavážu mu nohu. ,,Vydrž. Všechno bude dobrý" Vydechnu a zvednu se. Najdu toho debila co tohle způsobil.

Když ho po chvilce uvidím, tak se proplížím k němu a dám mu pěstí do obličeje , až upustí pistol a oplatí mi to. Siknu nad bolestí mého nosu a podkosím ho. Bolestným pádem spadne na zem. Rychle ho chytnu pod krkem a uspím ho zmáčknutím nervu. Moje činnost zabrala ,protože se složí na zem a já vydechnu všechen zadržovaný vzduch. Už je po všem.

,, Marcusi!!" Uslyším vlastní jméno a známý hlas. Otočím se a uvidím běžícího Tinuse s Mimi. ,,Pane bože jste v pořádku?!" Zatřese semnou a já nechápavě zamrkám. ,,Jak?.." vydechnu.

,,Viděli jsme to v televizi a chtěli jsme udělat záchranou misi" vysvětlí Mimi. ,,Kde je Jaspi?" Dopne mi. ,,Nemusíš se bát Macu už je v zachránce s ostatními. Půjdeme do nemocnice dobře?" Mile se usměje a já přikývnu. Tenhle den nemohl začít líp.

V tu chvíli jsem byl rád ,že jsem se koukával na filmy ,kde se uspávají zločinci skřípnutím nervů.

Dlouhá kapitola 😳 Zatím jsem nepsala, tak dlouhou kapitolu ,ale je to tu 🙏🏻 Nezabijte mě ,za tohle prosím🙏🏻😭
Jinak přemýšlím ,jestli nesmažu nový příběh Tell me,why? :(