Love is Love /Marcus Gunnarsen/

/🍀💚15💚🍀/

,,Dej tam ještě další vrstvu " Pobídnu mého bratra.

Hned po mém příchodu ze mě všechno dostal ,co se stalo. Nemohl tomu uvěřit ,že by se Liam o něco takového pokusil ,ale bohužel. Teď se mi snaží zamaskovat ten cucflek ,ale nějak moc mu to nejde. ,,Já se snažím!" Vykřikne frustrovaně.

,,Jenom ty se furt hýbeš a vypatlali jsme aspoň dvě krabičky!" Odhodí štěteček na stůl. S překvapeným výrazem se na něj podívám. ,,Hrajou ti nervy ,že jsi takovej?" Neodpustím si to. Musel jsem se zeptat. Za nedlouho ucítím bouchnutí do hlavy. ,,Au! Co blbneš?!" Promnu si bolavé místo na hlavě.

,, Štve mě to ,že nedokážeš ocenit mou práci! Nejde ti to už vůbec vidět a taky jsem naštvanej na Liama. Nechápu co si to dovoluje" Zavrtí hlavou a vydechne. S tímhle musím s ním souhlasit. ,,Nechtěl jsem to. A bylo by to horší kdyby nás tam viděl"Odpovím popravdě.

Překvapeně se na mě podívá a neodpustí si úšklebek. ,,Proč mám takový pocit , že ses zamiloval?" Zakmitá obočím. ,,To jsi vzal kde?" Pozvednu jedno obočí ,zatím co se snažím ,aby se mé tváře nezbarvili do červena. ,,Já to věděl!!" Vykřikne až sebou trhnu.

Po kom ten magor je? Ale možná má pravdu. Vezmu si do ruky botu a hodím jí po něm. Tuhle věc máme společnou. Házení jakýkoliv věcí po sobě. Chytne jí a hodí jí na zem. ,,Jsi furt jak dítě " uchechtne se. Založím si ruce na hrudi. ,,To říká ten pravý" neodpustím si poznámku.

Už se nadechuje ,aby něco řekl ,ale někdo vejde do šatny. Oba dva se podíváme a uvidíme tam Connora. ,,Hele kluci ,nevím co tu děláte ,ale už máte být ve studiu a fotit další fotky" Oznámí nám a odejde tak rychle, jako když přišel. Zavrtím nad ním hlavou ,to je celý on.

💚🍀💚🍀

Vejdeme do zatmavené místnosti ,kde je podezřelé ticho. Abych pravdu řekl nechápu co se děje. To snad vypadli pojistky?

Ucítím vedle sebe mého mladšího bratra ,který má nechápavý výraz jako já. Jsem rád ,že nejsem sám kdo nechápe. Nevím kolik vteřin uběhlo a já už se chystám něco říct, ale umlčí mě rozsvícení světel a všichni skočí před nás s výkřikem ,,Překvapení!!"

Ozve se zvuk konfet a několik stříbrných a zlatých proužků spadne na nás. ,,Pane bože" Dostanu ze sebe.

,,My něco slavíme?" Neodpustí si Martinus. Jo to bych taky věděl. Zarazím se ,když se začnou všichni smát a potom začnou zpívat narozeninovou písničku. My máme narozeniny a zapomněli jsme na ně. Tomu se dá říkat dobrý trapas.

Na mé tváři se rozlije úsměv a obejmu toho, kdo tu je pořád po mém boku, už od narození. ,,Všechno nejlepší brácho" Usměju se pobaveně. Poplácá mě po zádech a zatím posloucháme ostatní ,dokud nepřestanou zpívat.

Nebudu mluvit o tom ,že jsem rudej až na prdeli. Ale jsem zase šťastný. Jdeme dostávat gratulace a dokonce i dárky! Jak já se těším na dárky!

Do náruče mi vlítne Nora a já ji se smíchem chytnu a pořádně obejmu. ,,Tak vše nejlepší Macu. Ty vaše výrazy jsou nezapomenutelný" Zasměje se a vypískne když jí vezmu ze země a zatočím se s ní. ,,Myslím ,že tam vypadáme stejně dobře i když jsme v tu chvíli nevěděli o co jde" Ušklíbnu se a rozcuchám jí vlasy. Pleskne mě po rameni s výhružkami ohledně jejích vlasů.

Co s tímhle furt maj. To nepochopím. Podá nám zabalený dárky ,které si vezmeme. ,,Hele Marcusi koukej kdo je na drátě!" Drkne do mě Connor a já se podívám na mobil ,kde uvidím naši malou princeznu s rodiči. ,,Ahoj!" Usměju se.

,,Vy jste teda vypadaly" Uchechtne se Emma. Ta má nějak dobrou náladu. ,,Děkuji moc sestřičko" Sarkasmus mě rozhodne nemine. ,,Chceme vám jenom popřát vše nejlepší k narozeninám" Mile se mamka usměje. ,,Děkujeme. Nemusíte se bát ,zachvilku budeme zase doma" Začnu slibovat.

Jak dlouho jsem nebyl doma a ve svém vlastním pokoji. To by se mělo napravit. Mamka má totiž tu nejlepší kuchyni ,kterou může mít. Chvíli si s nimi povídáme než jdeme pořádně slavit. Alkohol nesmí nikdy chybět!

Chci se pořádně zlít!

Pořád ještě žiju 🙏🏻 Omlouvám se za pozdní kapitolu ,ale teď mám náladu na nic. A k tomu za několik dní už jsou přijímačky a já nedávám totální nic 😩
Pokusím se dávat další kapitoly ❤️