Love is Love /Marcus Gunnarsen/

/🏳️‍🌈💌 Epilog 💌🏳️‍🌈/

Tenhle příběh jsem vám začal vyprávět kvůli tomu ,abych ukázal ,že život hvězdy není úplně jednoduchý a každý ho má jinadší než se zdá.

Sám to nemám moc jednoduchý, ale něco jsem si zase uvědomil. Něco musíš obětovat ,aby si dostal něco nebo někoho lepšího. Vždy jsem neměl v životě štěstí. Přemýšlel jsem čím by to mohlo být. Nebylo to mnou ani tím co jsem ,ale tím koho jsem měl okolo sebe.

Minulost už bohužel nezměním ,ale dostal jsem důležitou lekci. Snažím se jít dál a myslet na budoucnost a na pozitivní věci. Oba jsme se s Martinusem dost natrápili. Mě chtěl celou dobu můj ex , snažil se aby mě dostal za každou cenu. Můj bratr zase podvedl svou milovanou přítelkyni díky alkoholu. Nechtěl to udělat záměrně, byla to nehoda. Naštěstí se Magnus usmířil s Tinusem. Jak se říká nehody se stávají. Každý dělá chyby ,někdo malé a někdo velké.

Tohle bohužel nezměníme. Jsme jen lidé. Teď si s Martinusem zasloužíme být šťastní.

S úsměvem sleduju jeden zamilovaný pár , který se se smíchem točí dokola na parketu. Chlapec má na sobě slušivý oblek a svůj úsměv, který má jen on. Dívka má nádherné dlouhé květinové šaty pro princeznu, ještě ta korunka by chyběla. Její složitý účes jí drží různé malé bílé kytičky ve vlasech. Vypadá jako nevinná víla, která by mohla tančit někde v lese. Teda podle mého bratra. Celá jejich svatba je nádherná. Venku na louce a před očima širé temné nebe s milionem hvězd a přírodou kolem sebe.

Když to plánují perfekcionisti tak to vše je tak jak má být. Po mém boku sedí menší brunet ve svým obleku. Jen když ho vidím začnu se rozplývat. Jsem s ním hodně šťastný a děkuji bohu,že mi ho přivolal do cesty. Na poprvé to tak nevypadalo, ale postupně jsem ho začal mít rád než jsem se do takového křehkého a nevinného stvoření zamiloval.

To je snad poprvé co cítím ,že to je doopravdická láska. On sám to taky neměl vůbec lehké. Postarám se o to ,aby se měl pohádkově. Pro něj udělám vše ,co si bude přát.

Zvednu se i se skleničkou ,kterou držím v ruce a zapískám. Jo to bych nebyl já kdybych něco neposral. Všichni se na mě pohoršeně podívají. Snažím se nerozesmát nad Tinusovým a Mimi pohledem. ,,Chtěl bych říct několik slov" Začnu se svým proslovem.

Tinus jen zašeptá něco Mimi do ucha. Protočím nad tím očima. To by nebyl on ,aby k něčemu neměl svou poznámku. Oba přistoupí blíž. Martinus Mimi objímá ze zadu kolem pasu a dlaně má na jejím bříšku.,,Chci hlavně popřát novomanželům jen to dobré. Aby se měli dobře a byli spolu šťastní. Popravdě jsem myslel , že to budu já kdo bude mít první svatbu ,ale spletl jsem se. Brácho ani nevíš jak ti to přeju. Ty s Mimi jste pro sebe jako stvoření. My dva jsme spolu strávili hodně krásných i smutných chvil. Od miminek až po teď. Společně jsme se učili mluvit ,chodit ,chodit do školky a poznávali různé nové věci. Bok po boku. Jako správní bratři a nikdy se nerozdělili i když jsme měli na mále. Vždy jsme na vše byli dva. Sice jsme se někdy navzájem štvali ,že by jsme toho druhého nejraději povraždili ,ale za to jsme si dokázali pomoct. Pořád budeš můj povedený mladší bráška a dvojče o které se budu starat a opatrovat. Nikoho lepšího jsem si nemohl přát. Vše jsme zvládli a to společně. Nikdy jsme se k sobě neotočili zády. Pořád jsme to my i naše trapasy, nebo zážitky, které jsme zažili. Vše jsme zvládli , různé krize, naše poprvé kdy jsme jako malí vstoupili na pódium a měli zpívat před tisícem lidí. I když jsme byli hodně nervózní, dokázali jsme to. Protože my dva dokážeme vše společně. Nedokážu si představit ,že by jsem byl sám a to bez tebe. Jsme prostě dvojka ,kterou nelze rozdělit. Jsme to my. Ta praštěná 15ti letá dvojčata z Trofors. Jsem na tebe hrdý,že sis vybral právě Mimi jelikož ten tvůj dřívější objev mě zhrozil. Konečně sis Mimi vzal. To moje postrkávání do svatby muselo být tak otravný ,že si to nevydržel a udělal to sám" Zasměju se. Ostatní se taky pobaveně zasměju.