Love is Love /Marcus Gunnarsen/

/💙🌊22🌊💙/

Marcus

Dotáhneme nadávajícího Magnuse stranou a já se jdu vydat hledat mého ztraceného bratra.

Tohle je přesně ten okamžik ,kterého jsme se všichni báli. Martinus mi neříkal ,že se s Avou už rozhodli. Tak to musela udělat sama nebo to Nus zjistil. Popravdě jsem tohle čekal.

Nechci ,aby se Tinus trápil ,ale zaslouží si to. Musím ho teď podržet jako správný starší bráška. I kdyby udělal sebemenší hovadinu ,stejně ho budu mít moc rád. Na Mimi šlo vidět jak jí to zlomilo. Jsem docela zvědavej jak si to u ní hoch vyžehlil.

Mrzí mě to. Martinus s Mimi jsou spolu krásný pár a jde vidět jak moc se milují. Nemůže to jen tak skončit. To by bolelo i mě. Na to ,že jsem velkej egoista.

Uslyším hlasité vzlyky odrážející se chodbou. Čím blíž jdu do chodby tím víc poznávám hromádku neštěstí , která tu ruší ticho. Nervózně polknu a dojdu k němu. ,,Martinusi?" Vydechnu a zhrozím se když se na mě podívá s brbláním čehosi ať vypadnu.

Přesněji do míst kam slunce nesvítí.

Má celý červený obličej ,který je obdařený slzami ,které mu schnou na tvářích. O červených očích ani nemluvím. ,,Ty vypadáš" Neodpustím si.

Rovnou se svalím vedle něj. ,,Tak díky" Zašklebí se. ,,Víš ,že to tak nemyslím" Bouchnu ho smířlivě do ramene. Na to jen zamručí. To je teda odpověď. Protočím očima než nastane to trapné ticho. Oba buď koukáme do blba anebo při nejlepším si povídáme s naším protivným svědomím.

Rozhodnu se to ticho proto přerušit. ,,Tak jak to dopadlo? Dala ti košem?" Zeptám se.

Jde vidět jak se mu ulevilo. Zhluboka se nadechne. ,,Popravdě?" Optá se sám sebe. ,,Horší už to nemohlo být. Odmítala semnou mluvit. Snažil jsem se ,nechtěla nic slyšet až když mi dala facku jsem jí pustil. Nejhorší byla ta slova co mi řekla" Mlčky ho sleduju jak se dívá před sebe. Jakoby vzpomínal.

Jde vidět jak se přemáhá ,aby se tu nesložil. ,,Nesnáším tě Gunnarsene" Dostane ze sebe po pěti mučících minutách ,kdy jsem ho doslova prosil ,aby se konečně vymáčkl. Překvapeně zamrkám. ,,Čekal jsem to" Řeknu nakonec a obejmu ho jednou rukou kolem ramen.

Stočí svůj pohled na mě a se skleněnými tmavými a zlomenými kukadly se podívá do těch mých. ,,Co mám dělat Marcusi? Nesnáší mě. Zlomil jsem jí srdce a co hůř tu bolest jsem jí způsobil já. Nechci se s ní rozejít. Na to jí moc miluju. Udělal bych vše proto ,abych viděl její nádherný úsměv" Zavrtí hlavou. ,,Ty bys mohl něco vědět ne? Nemůže si teď hned vzít věci a odejít" Tyjo ten je do ní zamilovaný až po uši.

Je to pako. Kdyby to neudělal. ,,Za prvé jsi debil" Neodpustím si a on mě obdaruje vražedným výrazem i odfrknutím. ,,To bych fakt bez tebe nevěděl Marcusi" Odpoví jedovatě.

Ušklíbnu se a zvážním. ,,Za druhé. Popravdě brácho sis to fakt posral a je to vina vás obou. Neměli jste tak pít nebo spíš vůbec. Vím ,že jste to neudělali  naschvál. Alkohol taky toho hodně zmůže. Sakra vždyť ty Mimi miluješ ,že jsi tím sám zaslepený. Hele udělej to takhle. Zkus si s ní promluvit bez hádek. Řekni jí pravdu. Připrav se na to ,že ti hned neodpustí. Budeš muset čekat na její odpuštění" Koukám se mu hluboko do očí.

,,Kup jí kytky co já vím nebo ty romantické vzkazy s plným prosíků jak je vy dva milujete. Musíš s ní prostě mluvit, pokud to půjde můžu to zkusit já. Předem ti říkám půjde to těžce, ztratila v tobě důvěru. Sám se pomalu ani neudržíš když se kolem ní prochomítne nějaký chlap. Málem jsi mu dal do držky když se o něco pokusil. To samé Mimi ,ale zkus si představit ,že by se s ním vyspala. Taky by ses cítil stejně jako ona. Cítil bych se stejně ,ale před tím mě to moc nebolelo. Teď by to bylo horší. Sám víš jak jsem na tom byl ,když mě Jaspiho ex vykopl s tím ať ho nechám. A to mě už podvedli 2x" Oddechnu si po chvilce mluvení a snažím se popadnout dech.

Jen vykulí oči a mlčky mě sleduje. ,,Miloval jsem Bethany i Liama to jo ,ale nebylo to ono. Jinak vím jak moc špatně to snáší. Bude to dlouho trvat. Mám takový pocit ,že tě furt miluje jen přes ten smutek a bolest to nevidí. Vy jste pro sebe prostě stvoření!" Tlesknu rukama a vyjeknu ,abych mu zlepšil náladu. ,,Slavný Miminus proboha. Fanynky váš vztah milují a cítím ,že budete zase spolu" Skončím svůj monolog.

,,Jo a bude za mnou často chodit Jaspi" Dodám rychle.

Chvilku mlčí, dá si pěkně na čas ,aby to zpracoval ,,Víš ,že když jsi zamilovaný mluvíš vážně od srdce? I přes ty tvoje výrazy dokážeš složit takový monolog Což jsem překvapený , ale máš pravdu" Přikývne s menším úsměvem. Páni. Normálně jsem dostal od něj pochvalu i bez žádných připomínek nebo poznámek.

,,Naprosto souhlasím" Usměju se. Najednou se zasekne a podívá se se zájmem na mě. ,,Proč má přijít Jaspi?" Pozvedne obočí. Na to jen pokrčím rameny. ,,Pozval jsem ho" Ucítím větší úsměv na tváři.

,,No Gunnarsene na nebi. Ty jsi fakt zamilovaný" Zavrtí hlavou.

,,Jo taky mě to furt překvapuje" Přiznám se. Zničehonic se zvedne a já se na něj nechápavě podívám. ,,Půjdu něco Mimi koupit a budu o ní bojovat až jí to bude lézt na nervy" Zazubí se.

Ten mění nálady jako když má Mimi krámy ,ale nestěžuju si. Takhle plný energie a jistoty ,kterou má v očích se mi líbí na 1000% než ten depresivní Martinus před chvílí. ,,Takhle se mi líbíš" Zazubím se tentokrát já a on mi pomůže na nohy.

,,Můžeme jít domů. Máme po koncertě. Budeme to muset fanouškům vysvětlit plus zařídit nový koncert" Vše mi odsouhlasí. ,,Vše se vyřídí a bude to dobrý" Chce odejít než se na poslední chvíli otočí ke mně.

Nahne se k mému uchu a neodpustí si svou poznámku. ,,Jo a předem tě varuju. Použij radši ochranu nebo si to dělejte někde jinde a ne v mém domě" Poplácá mě po rameni. Už se chci zeptat na co mám použít ochranu než mi to dojde.

Martinus radši rychle zmizí do šaten ignorující můj výraz. ,,No moment! JÁ si můžu zvát do našeho domu koho chci i dokonce s ním mít sexuální poměr!" Zakřičím na něj. Na to mi jen ukáže při cestě prostředníček.

A jsme to zase my.