Mlčky vejdu do teplé místnosti kde mi mezi nohama proběhne zvířecí stvoření. S úsměvem ho začnu drbat za ušima než k nám přijde můj bratr. ,,To radči prvního pozdravíš toho psa než svého bratra? Bolí to hele" Řekne ublíženě a já ho se smíchem obejmu.
Poplácá mě po zádech než se odtáhne. ,,Potřebuju ti něco říct." Začne ,ale já mu do toho skočím. ,,Chceš si Mimi konečně vzít?" Rozzáří se mi očička a on nevěřícně zamrká než zavrtí záporně hlavou. Poraženě si odfrknu. Snažím se ho dokopat k tomu už 2 měsíce ,ale on furt nic. Upřímně lituju Mimi.
,,Nikdo ti to neříkal ,protože jsi měl vypnutý mobil tak ti to musím říct takhle." Oddechne si. ,,Co se stalo?" Nechápavě si ho přeměřím pohledem.
,,Pether skončil v nemocnici. Má zlomenou nohu takže nemůžeme nahrávat ,ale je tu jeden háček." Prohlídne si mě a já ho pobídnu ,aby mluvil. Mimochodem Pether nám pomáhá s písničkama a nahrává. ,,Má syna tak nějak v našem věku a on teď bude místo něj s námi nahrávat písničky. Je prej dobrej." Pokrčí rameny a já tam stojím a jak debil hledím na svou podobiznu.
,,Jste se zbláznili nebo co?!" Rozhodím zoufale rukama. ,, Hele já za to nemůžu tak zase klid. Ten kluk se jmenuje Jasper a je fakt milej takže se můžete zkamarádit." Po konci věty nahodí úšklebek a já mám chut ho umačkat samou láskou k smrti. Nadhodí hlavou kde je a já se tam podívám a zblednu. Věděl jsem ,že má syna ,ale sakra tohle?
Mlčky sleduju krásného kluka se sluchátkama na uších. Tmavě hnědé krátké vlasy které jsou roztomile rozcuchané, jeho drobná postava a velké oblečení které ho dělá ještě roztomilejším než je. Cítím jak mi hoří tváře a v té mikině mi je najednou strašné horko. Pane bože Marcusi zklidni se nebo se tě ještě lekne!
,,Země volá Mace" Zamává mi před obličejem Martinus a já se proberu a obdaruju ho nechápavým výrazem. ,,Jaspi tě pozdravil a ty tu na něj koukáš jak na svatý obrázek." Popostrčí mě do předu a já polknu. Jaspi? Ta přezdívka se mi začíná líbit. Naberu své ego. Nemůžu se chovat jak na základce je mi 19 sakra!
Podám mu ruku. ,,Marcus ,ale můžeš mi říkat Mac." Řeknu hrubým hlasem. Lehce sebou trhne a sčervená. Bože já asi umřu. Proč musí být tak roztomilí? S nejistotou mi stiskne ruku. Ta jeho oproti té mé je hubenější ,ale stisk má pevný. ,,Jasper" Zamumlá potichu a já se pousměju ,aby se mě nemusel bát. ,,Těší mě."
Pohlédnu do jeho očí a zarazím se. Tak zářivě zelené oči nemá nikdo. Mlčky sleduju jeho zelené panenky než se v nich začnu pomalu ztrácet ,ale najednou do mě někdo drkne tak se otočím nechápavě na Liama který si sedne jako by nic neudělal.
Podezíravě ho sleduju ,ale nakonec mávnu nad tím rukou a cítím jak se můj bratr šklebí svým úsměvem alá
z toho se vyklube něco víc.
Nejraději bych ho fakt uškrtil.
🎉Máme tu první kapitolu 🎉 Budu se snažit dokončit předchozí knížku u které chybí už 3 kapitoly do konce 🥰 Jak si myslíte,že to skončí? ✨ Potom se budu plně věnovat téhle nové knížce<3 Doufám ,že se vám líbí ❤️
I think i do believe in goats 🐐
ČTEŠ
Love is Love /Marcus Gunnarsen/
FanficJe krásné být mezi lidmi kteří jsou stejní jako vy. Rozumí si spolu a nenádávají si jako někteří chytráci. Kolem mě hraje hlasitá hudba a zpívající lidé si užívají své volnosti. Nikdo nemá žádné narážky ,že jsme jiní a musíme se jít léčit. Před očim...
