/🌊💙4💙🌊/

37 2 3
                                    

Vzbudím se někdy kolem 11 večer, když zaslechnu tiché zasténání. Tak to si dělají ze mě srandu. Přetočím se na druhou stranu a zabořím si obličej do polštáře a začnu hledat rukou sluchátka které by měly být na nočním stolku.

Otočím hlavu na stolek a zakleju když tam nejsou. Zavřu oči s nadějí ,že bych mohl usnout než Martinus nahlas zavzdychá. Seberu polštář a hodím ho plnou silou na zeď. ,,Normální lidi chtějí v tuhle hodinu spát! Nechte si to až tu nebudu!" Zakřičím na ně. Sousedi musí mít z nás radost , protočím nad tím očima.

Chvilku je ticho než se zase něco ozve tak se plnou silou odrazím z postele a zvednu se. Rovnou si seberu mikinu ze stolku , klíče a odejdu rychlými kroky do chodby ,kde si nazuju boty a vypadnu s třísknutím dveří. A už je klid.

Odejdu po schodech dolů s doprovodem mých hlasitých kroků. Vejdu ven na čerství vzduch a nadechnu se. Procházky v pozdních hodinách mám rád.

Obléknu si mikinu a vyrazím do parku který je blízko lesa ,ale je tam krásně. Jsou tam prolézačky pro děti , dospělí si tam můžou sednout na lavičky a povídat si. Je tam takový menší vodopád a dřevěný most ze kterého je pěkný výhled.

Až teď jsem si uvědomil ,že mám sluchátka v opravně, jelikož šikovný Marcusek si je omylem polil vodou a blbne mi tam reprák.

Poslední dobou furt přemýšlím o tom rozhovoru s Tinusem. Má pravdu ,že se můžu zamilovat ,ale do něj? Neříkám ,že se mi nelíbí mám slabost pro takovéhle kluky. Ale má přítele a já nechci být ten s kým ho bude podvádět. Třeba ve vztahu s Liamem to nešlo vůbec než jsem se s ním rozešel. Furt něco bylo špatně.

Dojdu do parku k mostu kde si sednu k zábradlí. Mlčky se podívám na černou oblohu plnou hvězd. Co dělám špatně? Jsem sám 2 roky a už mi chybí něčí blízkost. Já jsem takový typ ,že se rychle zamiluju a ani toho člověka neznám. Flustrovaně si prohrábnu vlasy a poslouchám šplouchání vody o kameny.

Je špatně ,že jsem slavný nebo jsem gay? Už slyším ty otcovi kecy, ohledně toho ,že by bylo lepší, kdyby jsem měl nějakou dívku jako je Mimi.

Zavrtím rázně hlavou. Někdo tu může být jenom je to moc brzo. Jediné v čem závidím mému bratrovi je ,že má přítelkyni. Nějakým holkám by mohlo vadit ,že je perfektcionista ,ale on si našel spřízněnou duši a k tomu dalšího perfektcionistu.

Jemu jenom stačí se roztomile usmát a holky má u nohou. Mám ho rád jsme neskutečná dvojka a pomáháme si navzájem. Akorát bych chtěl být takový jako on.

,,Můžu si přisednout?" Vyruší mě známý hlas a já stuhnu.

Love is Love /Marcus Gunnarsen/Kde žijí příběhy. Začni objevovat