Love is Love /Marcus Gunnarsen/

/💛✨20✨💛/

Po dlouhé cestě domů jsem měl chuť padnout obličejem vpřed do mé milované postýlky. No bohužel podle Mimi se mi mohlo o tom leda tak zdát.

Téměř nás donutila ,aby jsme si sedli do obýváku. Poslechnu její rozkaz a svalím se do houpacího křesla až přepadnu malém vzad. Jde tu vidět ,že je uklizeno. Mimi je strašně úchylná na úklid.

Natáhnu se pro jídlo , kterého se zmocním. Potřebuju 5 věcí. Sprchu ,jídlo ,klid ,spánek tak asi 10 hodin a kvalitní sex.

Škoda,že tu není Jaspi. S ním by to bylo dokonalý. Počkat! A tohle je zase co Gunnarsene?! Zaseknu se v mých myšlenkách. Co když jsem se do něj fakt zamiloval? Tohle není jen touha si užít a tak. Ale jsou to skutečné city. Ale proč bych vlastně nemohl?

Chvilku přemýšlím než mi někdo vytrhne jídlo z rukou. Už se nadechuju ,aby jsem si to s tím člověkem vyřídil jak se sluší a patří. Pohled mi spadne na Mimi , která mě obejme. Překvapeně zamrkám a oplatím jí to.

Ale stejně to moje milované jídlo. Tohle se prostě nedělá! ,,Všechno nejlepší " Zašeptá mi Mimi do ucha. Koutky rtů se mi roztáhnou do úsměvu a pevně jí stisknu. Nemůžu si nevšimnout Tinuse a jeho slintajícího pohledu na Mimi pozadí.

Co ho takhle trošku pozlobit?

Ušklíbnu se a zajedu rukou dolů až na její zadek. On si toho všimne téměř okamžitě. Nejdřív překvapeně zamrká než se na mě podívá se zamračeným výrazem a zlobou v očích. Pobaveně se usměju. ,,Marcusi" Zavrčí výhružně. Radši dám ruku dolů.

Tak to bychom měli.

Zasměju se a začnu rozbalovat dárek od Mimi. Papír někam odhodím a podívám se na větší rámeček s našima fotkama. ,,O můj bože" Vydechnu a začnu si to prohlížet. Hodně mě to potěšilo,tohle jsem vůbec nečekal. Ucítím v očích slzy a já ji musel znovu obejmout. ,,Moc ti děkuju" Dám jí pusu do vlasů.

,,Je to fakt moc krásný Mimi" Nadšeně se usměju. Popravdě. Tohle mi zlepšilo den a to nekecám. Je strašně milé, že si Mimi vzpomněla.

Jen tak mě napadla myšlenka ,že by vůbec nebylo špatné tu zůstat. Hlavně když jsem si všiml skleniček s vínem. Rovnou si vezmu to rukou dárek Tinuse i přes jeho protesty. Smůla bráško.

Překvapivě byla příjemná atmosféra. Uklidnil jsem se a byl spokojený. Prostě v klidu doma a užívající menší oslavu narozenin.

Vypili jsme asi 4 skleničky vína a drbali a drbali až do 11 hodin. Padne na mě najednou únava tak se rozloučím a konečně obejmu mou postel. Moje milovaná postýlka. Škoda ,že tu nebyl Jaspi.

Ale notak! Už zase?! Hubu drž!

Přetáhnu přes sebe peřinu a zabořím si obličej do polštáře. Mimi ještě nic neví ,ale strašně mě mrzí ,že jí musíme takhle lhát než se můj bratr sebere. Ona dělá snad vše , miluje ho celým svým srdcem. A on jí udělá tohle? Nezaslouží si to. To fakt ne. Je mi jí líto. Fakt moc.

Už se propadám do spánku než uslyším bouchnutí dveří. To snad ne....Sakra. Sakra. Sakra. Marcusi spi! Hned! Musíš rychle usnout! Okamžitě!

Hodinu jsem se snažil. Opravdu ,ale na tohle nemám. Ještě k tomu jde slyšet vrzání postele než uslyším něco z čeho se mi udělá špatně a to konkrétně Martinusův chraplák a sténání v jednom. ,,Bože" Ozve se a jako třešina dortu.
,,Mimi...Baby...Miluju tě. Strašně moc ,nikdy na to nezapomeň" Polknu. Tak to je moc i na mě.

Radši se rychle zvednu ,seberu všechny svoje švestky co tady mám ,dokonce i kytaru a vypadnu. Napadlo mě ,že bych napsal Jaspimu. Nakonec odejdu na své místo na molu. Při cestě mě z nějakého důvodu napadne chytlavá melodie. Odejdu na molo ,kde si sednu k zábradlí a naladím kytaru.

Po chvilce začnu hrát a zpívat slova , která mi na to nejlépe sedí. ,,Imagine a world where no one knows my name" Zazpívám další slova co mě napadnou. ,,Where i can be young and make my own mistakes" Lehce se usměju a sleduju při hraní tmavou oblohu s milionem hvězd. Dokud jsi vedle mě někdo nesedne. Kdo jiný než Jaspi.

Podívám se na něj a on se na mě usměje s roztomilým a nevinným úsměvem, který mě doprovází k šílenství. ,,Fakt obdivuji tvůj talent. A řekl bych ,že zachvilku máte další nový song" Poukáže na kytaru. ,, Očividně" Souhlasím.

,, Nemůžeš spát?" Nakloním hlavu na stranu a zvědavě si ho prohlídnu. ,, Netuším jak to děláš ,ale jo" Pokrčí rameny.

,,Zase tě Tinus s Mimi vyhodili?" Zeptá se. Proč mám takový pocit ,že mě má přečteného? Pobaveně se usměju a přikývnu než mu vysypu zbytek. Jsem rád ,že poslouchá než zalape po dechu. Potěšilo mě ,že nemám tuhle reakci jenom já. Fakt jsem rád ,že tu je.

Za tu chvilku mi chyběl. Opravdu moc. Zaseknu se. No Odinovy koule. (Popravdě tuhle nadávku jsem použila z jedné série knížek ve ,kterým byla a já si řekla ,že se to sem hodí 😁) Už vím proč u něj mám ty reakce , chybí mi , chci být furt s ním a mít ho na blízku,dokonce si i přeju ,aby jsme spolu zase spali a vůbec nelituji té naší první noci.

Proč chci ,aby byl jen můj ,aby jsem ho mohl chránit a rozmazlovat. Případně zabít kohokoliv kdo se na něj ošklivě podívá.

Já se do něj fakt zamiloval až po uši.

Hurá sláva! Sláva Macovi! ✨🎉🥳

Tak tu máme nakonec přiznání Mace🥰 Konečně si to uvědomil i když mu to docela trvalo 🤔 Ale i Tinus to teď nemá moc lehké🥺