Zjištění

828 81 11
                                    

Na druhý den ráno se budím kolem sedmé hodiny. Zvyk je zvyk. Nikde nic neslyším, z čehož usuzuji, že jsem vzhůru jediná. Pokud ovšem nepočítám kapitolské sluhy, kteří jistě nemají právo dopřát se o něco víc spánku, než je nezbytně nutné. Vstávám z postele, která je snad tisíckrát měkčí, než ta z domova. Vlézám si pod sprchu, přestože za pár hodin dorazíme do Kapitolu, kde se o nás postará náš přípravný tým. Zdejší vymoženosti mě však natolik uchvacují, že je prostě musím vyzkoušet. Poté se oblékám do zelené halenky a stejných černých legínů jako včera. Mohla bych si vzít i to hnědé tričko, protože vlastně vůbec není špinavé, ale když mám možnost vyzkoušet tolik věcí, proč toho nevyužít.

Nemám odhad, v kolik hodin přesně budeme na místě. První a Druhý kraj to mají ke Kapitolu nejblíž, takže jejich splátci už jsou touhle dobou v Kapitolu. Co se týče našeho kraje.. Ve škole nám ukazovali, kde na mapě leží, ale nemám moc odhad na vzdálenost a navíc ani nevím, v jakém měřítku mapa byla, mám však dojem, že na oběd nezůstaneme. Sedám si na skříňku u okna, protože mě fascinuje pohled na ubíhající krajinu. Nevím, jak dlouho jsem strávila pohledem z okna, ale vyrušuje mě až hlasité kručení žaludku. Potichu vylézám z pokoje a mířím do jídelny. K mému zklamání se zde však žádné jídlo nenachází. Je tu pouze Jason. . „„Dobré ráno," zdravím a sedám si naproti němu ke stolu. Kývá hlavou na pozdrav. Po chvíli ticha prolamuji mlčení: :Kdy dorazíme do Kapitolu?" „To se tam tak těšíš?" šklebí se. Vím, že to myslel z legrace, ale vtipné mi to rozhodně nepřipadá. „Ptám se pouze z informačních důvodů," odsekávám. „Dělal jsem se legraci. Nemusíš se tak čertit," poznamenává. Jasně že nemusím. Ale při pomyšlení no to, že z dvaceti čtyř lidí pojede zpátky jenom jeden, mě veškerý humor opouští. „Kde jsou vlastně ostatní vítězové?" zajímám se. „Myslela jsem, že když je jich víc, mohou se v dohlížení na splátce střídat." „To ano," souhlasí Jason, „ ale letos jsme se s ostatními vítězi dohodli trochu jinak. Někteří už nejsou buď psychicky nebo fyzicky, když to řeknu hnusně, použitelní, někteří jsou po smrti a to už nás pak moc nezbývá. Tak jsme se shodli na tom, že si letošní splátce vezmu já. Kdyby byly čtvrtohry, bylo by to asi něco jiného. Na ty je vždy lepší víc lidí." „Aha," říkám, ale v duchu jsem se zastavila u Jasonových slov ohledně stavu ostatních vítězů. Chápala bych fyzické nedostatky, ale ty psychické? Kdyby jen jeden vítěz, ale Jason řekl někteří. Uvažuji, jestli se ho na to mám zeptat. Nakonec usuzuji, že na tom vlastně není nic špatného a přinejhorším mi neodpoví.

„Ehm-Jasone?" ptám se opatrně. „Finch?" ptá se s úsměvem. Překvapuje mě, že si pamatuje moje jméno. Ani nevím proč. „Co jsi myslel tím, že někteří vítězové na tom nejsou úplně nejlíp?" začínám. Zkoumavě si mě měří a chvíli trvá, než odpoví. „Hry člověka poznamenají. Někteří zešílí už z pohledu na tolik mrtvých, jiným k tomu dopomůže Kapitol." Zmateně se na něj dívám. „Co tím myslíte?" „Nejsi nějaká moc zvědavá? Asi bych ti to neměl říkat. Ale vždyť je to jedno. To nejmenší, co mi mohou udělat je zabít mě," poznamenává. To nejmenší? divím se v duchu. Není snad smrt to nejhorší? Raději se neptám. Stejně by mi to nepomohlo v odpovědi na mou otázku. „Někdy se prostě stane něco, ať už v aréně nebo před začátkem her, co způsobí nenávist nebo nespokojenost tvůrců her. A pokud ten člověk hry vyhraje, Kapitol zajistí, aby ti to jen tak neprošlo," pokrčí rameny, jako by to nebylo jasné. Obvykle mi věci dochází snadno, ale teď mi připadá, že jsem totálně mimo a nic nechápu.

„Jak se taková věc zajišťuje?" ptám se nechápavě. „Vážně ti to ještě nedošlo, Finch? Kapitol tě potrestá, ale ne přímo," říká a smutně se na mě dívá. „Prostě nechají zabít..tvé nejbližší."



Omlouvám se především proto, že jsem dlouho nepřidala novou část a taky proto, že když už jsem jí přidala, je hrozně krátká.. Pokusím se to vynahradit přístě :)

Jinak moc a moc děkuji za víc jak 150 přečtění a cca 20 hvězdiček.. Asi to je oproti jiným lidem dost málo, ale já jsem ráda i za tohle :) děkuju

Jinak jsem se chtěla zeptat na váš názor. Myslíte si, že takhle by Foxface uvažovala? Nebo jsem z ní udělala úplně někoho jinýho? Díky za odpovědi :)

A omlouvám se za případné překlepy či chyby :/ :)

Foxface's story-aneb Liščiny Hladové hryKde žijí příběhy. Začni objevovat