Hlas rozumu

67. Vzkaz

Označit dny následující bezprostředně po Brumbálově smrti za hrozné by bývalo bylo velkým podhodnocením. Do školy se sjížděli smuteční hosté, studenti se ploužili po chodbách, dodržovali školní řád a skoro se zdálo, jakoby se všichni snažili být pokud možno zcela nehluční a neviditelní.

V záři slunečného odpoledne, které se krajně nehodilo k atmosféře uvnitř Bradavic, stáli tři mladí studenti u sochy hrabáka sedícího na pokladu z hromádky galeonů ve čtvrtém patře.

„Nechápu, že ministerstvo nic neudělá," kroutil Harry hlavou, až se mu tmavé vlasy spadly do očí. Potřeboval by ostříhat, ale kdo měl čas myslet na tak přízemní věci? „A přitom Snapeová je ještě pořád na hradě. Nezatkli jí. Sotva ji vyslechli a hned zase odešli."

Hermiona vytáhla hůlku, aby kolem nich rozprostřela slabé ochlazující kouzlo. „Nemají ji za co zavřít. Rituál je posvátnou smlouvou mezi člověkem a bohy. Četla jsem o tom včera v noci v Alternativních kouzlech a rituálech jižních národů."

Harry rozčileně rozhodil rukama do vzduchu. „Co je to za hovadinu? Zabila svoje dítě!"

Hermiona polkla, jako kdyby se pokoušela zahnat silnou nevolnost. „T-takhle to ale kouzelnická společnost nastavené nemá."

Ron se tvářil ohromeně. „Takže ona může udělat něco tak děsnýho a pak si vesele odejít středem?"

„Jestli něco, tak určitě ne vesele," prskla dívka. „Když jsem za ní byla, vypadala příšerně. Takové kruhy pod očima jsem neviděla, cos jsme poprvé potkali Siriuse."

Oba na ní zůstali zírat. „Tys za ní byla?" zeptal se přiškrceně Harry.

„No... Hodně jsme se loni sblížily a myslela jsem, že ocení, když ji někdo navštíví. Prošla si něčím strašným."

„Ty a to tvoje soucitný srdce," řekl Ron, aniž by v tom byla nějaká zloba. „Je to Snapeova žena. Stejný nepřítel jako on."

„To tedy není, Ronalde!" Hermiona mu uštědřila ránu do ramene. „Manželky nejsou zodpovědné za to, co udělají jejich manželé. Myslela jsem si, že máš trochu pokročilejší myšlení. Tohle je tak strašně zpátečnické!"

„Hej, hej, hej!" bránil se zrzek. „Jen říkám, že o tom nejspíš musela něco vědět. Je přece siréna, nebo ne?"

Na to ani Hermiona neměla pádný argument. Harrymu jí bylo až líto. Navíc se také necítil zcela komfortně ohledně důvěry vůči Abbolison Snapeové. Snape zabil Brumbála. A ona sama zase zachránila jeho. Bránila ho vlastním tělem, když po nich šli loni v létě Smrtijedi. To, co se stalo u jezera Loch Ness, nemohla hrát. Nikdo na světě nebyl tak dobrý herec.

Než se stačili znovu pustit do sporu na téma madam Snapeové, došla k nim chodbou dívka, kterou by tam býval Harry nečekal.

„Ahoj lidi," mávla na ně Fay nervózně. Všichni jí odpověděli mumlanými pozdravy. „Harry, měl bys chvilku?"

Hermiona s Ronem se okamžitě shodli na tom, že mají milion nutných věcí na práci a vyklidili pole. Zrádci jedni.

Ačkoliv by býval raději vlezl do hipogryfí ohrady bez úklony, dovedl svou bývalou přítelkyni k nejbližší lavičce. Kámen příjemně chladil, nicméně jemu bylo ještě větší horko než před tím. A nebylo to jen vzdálením se od Hermionina efektivního kouzla.

Fay měla na sobě letní šaty v barvě chrp, s malými puntíčky. Vlasy jí rámovaly její hezký obličej, na kterém se od sluníčka začínaly objevovat první pihy. Harry se musel držet, aby neřekl něco hloupého, jako třeba, že jí to strašně moc sluší.