Koupaliště

215 16 6
                                    

Následovalo dlouhé ticho. Nikdo z nás dvou nic neřekl. Čekala jsem na jeho odpověď. Sama jsem netušila, co bych na to odpověděla, protože by mi to hrozně ublížilo. Jenže Chris musel pochopit, že jsem se s Michaelem chtěla dále stýkat a možná se nelíbí jemu, ale mě přijde, jako fajn kluk. Nenapadal mě jediný důvod, proč by mu mělo naše přátelství vadit.

"Dobře, jak myslíš," ozval se konečně hlas z druhé strany telefonu. Tahle odpověď mě zaskočila.

"Počkej, tobě to nevadí?" zeptala jsem se ho poněkud koktavě.

"Ne. Je to přece tvůj život," řekl klidným hlasem, ačkoliv v něm bylo slyšet menší podráždění.

"No dobře. Díky, že jsi mě pochopil. Mám tě moc ráda a nic to nezmění," zašeptala jsem do telefonu.

"I já tebe," odpověděl a já se usmála. Ukončila jsem hovor a vrátila se za Michaelem do pokoje.

"Stalo se něco?" zeptal se mě hned. Sledoval mě ustaraným pohledem.

"Všechno v pořádku," usmívala jsem se a odložila mobil na noční stolek. "Co budeme dál dělat?" sedla jsem si k němu na postel.

"Co bys chtěla," oplatil mi úsměv a já zapřemýšlela.

"Co jít k bazénu?" pronesla jsem hned, jak mě ta myšlenka napadla.

"Ehm, nemám plavky," uchechtl se a já se teď cítila trapně. Zrudla jsem v obličeji a hrála si s náramkem od Vendy. Dostala jsem ho k mým patnáctým narozeninám a od té doby jsem ho stále nosila.

"Ale jestli chceš, můžu si pro ně skočit," narušil trapné ticho.

"Chceš do toho bazénu?" optala jsem se pro jistotu.

"Jasně," přikývl a vstal. "Za deset minut jsem zpátky," usmál se na mě naposled a zmizel z pokoje. Hned jak jsem věděla, že je z domu, plácla jsem sebou do postele a snažila se nevyjeknout. Byl hrozně sexy. Ta jeho červená palice mě dostávala. A tetování? O tom jsem radši ani nepřemýšlela. Nemohla jsem mu odolat.

Když jsem přestala snít, vstala jsem a začala hledat nějaký hezký plavky. Nakonec jsem našla nějaké černé. Oblékla jsem si je a na to červené lehké šaty. Zalezla jsem do koupelny a trochu se upravila. Nanesla jsem voděodolnou řasenku a rozčesala si vlasy. Vyčesala jsem je do drdolu a nepovedené vlásky upevnila sponkami. Posbírala jsem nějaké věci do tašky, vzala si mobil, sluchátka a sešla po schodech dolu. V kuchyni jsem si vzala vodu a nějakou sušenku. Z okna jsem si všimla přijíždějícího auta, jenže nebylo Michaelovo. Vystoupil však z něj a šel ke vchodovým dveřím zazvonit. Předběhla jsem ho.

"Ahoj," uculila jsem se, když jsem otevřela dveře a on k nim akorát došel.

"Ahoj," oplatil mi pozdrav a úsměv. "Nevadí, že jedou i kluci?"

"Ne, v pohodě," pokývla jsem hlavou a zavřela za sebou dveře. Popravdě mi to trošku vadilo. Chtěla jsem s Michaelem strávit den u bazénu sama, ale co. Snad někdy příště.

"Čau kluci," pozdravila jsem všechny v autě. Bylo mi krapet divně, když jsem seděla v jednom autě se slavnými kluky.

"Ahoj Dio," usmál se na mě Luke a já mu úsměv oplatila. Zaslechla jsem Michaelovo tiché, ale naštvané odfrknutí. Musela jsem se nad tím vším uchechtnout.

Seděla jsem vzadu mezi Michaelem a Lukem. Calum řídil a Ash seděl na místě spolujezdce. Už jsem si myslela, že vystupujeme, jenže my zastavovali před domem, mě známým.

"Kluci, co děláme u Al doma?" podívala jsem se především na Luka.

"Bylo mi líto, že Michael si svojí holku může pozvat a já tu svou nemůžu," pokrčil Luke klidně rameny a já ho vraždila pohledem.

I thought that I have everything, but I didn't have you! // Michael CliffordKde žijí příběhy. Začni objevovat