Letní tábor [POZASTAVENO]

𝟙.

8:20am
„Katharino! Okamžitě vstávej!"
Zaslechla jsem z dolního patra našeho domu.
Stejně nevstanu. Řekla jsem si v duchu.

Na mobil mi přišlo oznámení. Byla to zpráva od mé nejlepší kamarádky Kylie.

Koala: Čau Kat, dneska odlétám s rodiči na Maledivy jak už víš. Ale neboj, každý den ti budu psát. Užij si tábor a zavolej mi až tam dorazíš!

Kat: Děkuju, taky si to užij a slibuju že zavolám.

Usmála jsem se nad vzpomínkou na den kdy jsme se s Kylie poprvé potkaly. Ihned se z nás staly kamarádky. Ještě v ten samý den jsme si vymyslely naše přezdívky, Kylie je Koala a já Kat, ano, jako ten co seká lidem hlavy.

Počkat, říkala tábor? Sakra, co je dneska za den?

-

Za hodinu a necelých dvacet minut jsem stála před vstupníma dveřma našeho domu, s zavazadlama už dávno v kufru auta, a loučila se s mým mladším bratrem Fílou.

„Budeš mi chybět..." Zakňučel a obejmul mě.

„Ale jdi, zas tak dlouho tam nebudu. Pravděpodobně provedu nějakou blbost a za chvíli mě máš zpátky doma!"

Zasmáli jsme se.
Naposledy jsme se obejmuli a já nasedla do auta.

Můj bratr sice dokáže být občas pěkně otravnej ale myslím že i tak mi bude chybět, i když bych to nikdy nepřiznala nahlas.

-

Na místo srazu jsme dorazili jako poslední, což není u naší rodiny žádná novinka. Ani jsem se nestihla s rodiči rozloučit a už mě vedoucí hnali do autobusu.

Než jsme konečně vyjeli máma na mě za oknem autobusu zakřičela: „A nezapomeň nám taky někdy zavolat!"

Jo, jasně... Řekla jsem si v duchu, a pak už se autobus rozjel.