superman

11.

*o měsíce později*
Zrovna společně s Nickem snídame a povídáme si, vstali jsme trochu dříve protože má Nick trénink a já tam jdu s ním.

,,přemýšlela si uz někdy že by sis chtěla udělat vysokou školu?"docela mě touhle otázkou zarazil jelikož jsem nad tím vůbec nepřemýšlela,,no popravdě jsem nad tím nepremyslela nikdy, a asi si ji už ani nebudu chtít dodělávat",,dobře"

,,a když už jsme u tohohle tak jsem ti chtěla říct že mě konečně vzali do jedné práce, budu pracovat v kavárně kousek od sud a nastupuju už zítra dopoledne",,konečně"tahle odpověď vyznělo trošku divně,,ehhh...já vadim ti tu klidně-klidně se můžu přestěhovat jestli ti vadim já promiň, nevěděla jsem že ti to vadí a taky ti vsechno splatim vse co si za me platil",,nenene nebylo to myšleno že by mi vadilo že tady bydlíš a nemáš práci, jen vím že si už dlouho chtěla někde pracovat a nikdo zrovna nikoho nehledal a rozhodne mi nic splácet nebudeš",,aha já...ale jesti ti vad-",,Madi, nevadíš mi tu jsem rád že mám společnost",,dobře"

Celý tenhle měsíc je divný. S Nickem máme někdy takové divné chvilky, že si třeba díváme navzájem do očí a ani jeden nemůže uhnout nebo, když se sebe dotkneme tak oba rychle ucukneme.

Já možná...nevím to jistě ale možná k němu začínám něco cítit ale vážně nevím jen to, že jsem se nikdy s nikým necítila tak jako s ním.

Z přemýšlení mě přerušil Nick který mi bral talíř a dával ho do myčky.
,,půjdu si vzít ještě věci a můžeme vyrazit jo?",,jo počkám na tebe před dverma"

Vzala jsem si klíče které mi Nick nechal udělat a vyšla na chodbu před dveře.

Cítila jsem se nějak divně jako by se mělo něco stát. Trochu jsem popošla, když jsem uslyšela otevírání dveří otočila jsem se. Jenže to co jsem viděla jsem myslela že už nikdy neuvidím. Před Jasonovym bytem stal sám Jason. Hned jak si mě všimnul se ke mně rozešel.

,,no nazdar, tak co vidíš mě ráda puso?",,co-co jak ses dostal ven vždyť to není m-mozne",,jak vidíš tak je"priblizil se k mému obličeji co nejblíže když v tom že dveří vyšel Nick. Hodil na Jasona nechapavy a zároveň naštvaný obličej. ,,Ale tak tady máš svého zachránce",,jak ses dostal ven ty hajzle",,ale no tak zas tolik nekric tady Madi se to určitě nelíbí",,bez od ní pryč a už se k ní nikdy nepřibližuj!"odstrcil ho ode mě tak silně až skoro spadl,,hmmm ještě si to rozmyslím",,pojď Madi jdeme",,ajajaj no Madison být tebou hned teď od něho odejdu, už teď ti rozkazuje a za chvíli ti bude dělat to samé co já, tak si to rozmysli"